Věc: Počátek
The Thing
USA / Kanada, 2011, 103 min
Režie: Matthijs van Heijningen Jr.
Scénář: Eric Heisserer, John W. Campvell Jr.
Hrají:
Mary Elizabeth Winstead (Kate Lloyd)
Joel Edgerton (Carter)
Ulrich Thomsen (Dr. Sander Halvorson)
Eric Chrisitan Olsen (Adam Finch)
Věc: Počátek příliš neopouští vyjeté koleje dnešního amerického horroru a rozhodně ničím nepřekvapí. A je to škoda, jedná se totiž o předělávku kultovní The Thing od Johna Carpentera, kde vše důležité již je, takže stačil solidní scénář. Což se bohužel nestalo.
V hlavní roli vcelku koukatelná herečka (což je úplně k ničemu, když jsou všichni po celou dobu nabaleni v deseti vrstvách oblečení), které neuvěříte ani nos mezi očima, natož to, že je protřelá bioložka, okolo poletuje banda vikingských hromotluků s vousy, že by se v nich zaběhla krysa a kteří dokáží v případě sebemenšího problému jen kvokat okolo a nechávat se zabít; vše korunuje neodmyslitelný „hlavní vědec,“ až do morku kostí prohnilý zlosyn, který kvůli svému objevu klidně nechá zmasakrovat celý svět. Tato sestava pobíhá v kulisách mrazivého severu, najdou cosi strašlivého, co bylo bůhvíjak dlouho v ledu, vytáhnou to a ono je to, kupodivu, začne vraždit.
Samozřejmě se jedná o remake/prequel původní The Thing od Carpentera z roku 1982 (což je ovšem také remake, a to filmu The Thing From Another World), takže tvůrci byli v jistých ohledech omezeni předchozí verzí, která je, bohužel, mnohem lepší než tato novinka. Chybí zde dvě důležité věci, a to atmosféra, kterou Carpenter ve své původní verzi buduje dokonale, a Kurt Russel, kterého již zmíněná nevýrazná slečinka v hlavní roli nemůže absolutně nahradit. Představte si tu tíživou atmosféru plnou strachu, kde si nikdo nemůže být jistý nikým, zůstat se svým dlouholetým kamarádem o samotě je ta největší noční můra a vy u plátna zatínáte prsty do dlaní napětím... Tak přesně to tu není. Ani náznakem. Zato tu jsou pěkné moderní efekty krvavě pulzujícího chapadlovitého emzáka, který právě požírá dalšího vikinga – škoda, že působí na dnešní standard až příliš uměle a oproti původní verzi jaksi sterilně, méně uvěřitelně; je až s podivem, jak to dokázali tvůrci zmatlat tak, že v efektech zaostali za třicet let starým filmem.
K ději bych se nejraději ani nevyjadřoval. Béčko jako hrom, což je sice Carpenterova Věc taky, ale ani zdaleka není tak blbá. Dialogy jsou zde obvykle přinejmenším úsměvné, a chápu, že scénárista byl omezen tím, že filmy na sebe bezprostředně navazují a je zde i jistý přesah, ale nejde jen o zapasování scén z původního filmu, jde o scénář jako celek, a ten je jednoduše špatný. Víceméně se zde v rychlém střihu střídají nelogičnosti s akčními sekvencemi, kterých je naštěstí dost a díky nim poměrně krátká stopáž uběhne jako nic. Konec, který přímo navazuje na předchozí film, je sice krásný, ale jeho vložení do celku působí jako pěst na oko a korunuje blbost celého scénáře. Ono se asi nakonec není čemu divit, je to debut prominentního nizozemského režiséra, který do té doby točil jen reklamy a zdá se, že jediným jeho dobrým tahem při natáčení byl nápad vložit k oné poslední „navazující“ scéně v závěrečných titulcích původní dokonalý Morriconeho soundtrack.
Na závěr mi asi nezbývá nic jiného, než doporučit původní The Thing a nezatěžovat se prachbídným, narychlo sesmoleným prequelem.
Hodnocení: 30%
