Noční můra v Elm Street: Bojovníci ze sna
A Nightmare on Elm Street 3: Dream Warriors
USA, 1987, 96 minut
Režie: Chuck Russell
Scénář: Wes Craven, Bruce Wagner, Frank Darabont a Chuck Russell
Hrají:
Heather Langenkamp (Nancy Thompson)
Craig Wasson (Dr. Neil Gordon)
Patricia Arquette (Kristen Parker)
Robert Englund (Freddy Krueger)
Co si budeme povídat, většina dílů série „Noční můra v Elm Street“ stojí na tom, že se zde objevuje Robert Englund s popáleným obličejem, pruhovaným svetrem a ostřím místo prstů, řekne několik vtipů a provede pár svých dobrých kousků. Nestačí to vždycky, ale myslím si, že trojka je přece jen jedním z těch dílů, které vynikají. Když se to vezme kolem a kolem, tak třetí díl je asi tím nejlepším, co se přihodilo mezi prvním a sedmým filmem, tedy mezi filmy, které natočil Wes Craven.
Režie se ujal Chuck Russell, což není úplně neznámé jméno. „Noční můra v Elm Street: Bojovníci ze sna“ byl jeho prvním celovečerním filmem, ale pak si udělal jméno takovými věcmi, jako jsou Sliz, „Maska“, „Likvidátor“ nebo „Král Škorpion“. Filmy jsem jmenoval v tom pořadí, jak byly natáčeny, a je patrné, že v Russellově tvorbě existuje určitá křivka kvality, která má bohužel klesající tendenci.
Příběh filmu „Noční můra v Elm Street: Bojovníci ze sna“ se odehrává v blázinci, kde se setkáváme s Nancy Thompson, kterou známe již z prvního dílu. Není divu, že je v blázinci, protože z Freddyho se zblázní snad každý, kdo neskončí pod jeho ostřím. Ani blázinec však není místo, kde by měl kdokoli najít klid. Naopak, mezi šílenci najde Freddy dostatek obětí, s kterými si může hrát ve snech. Že jeho hraní si stojí skutečně za to. V trojce najdeme asi nejpamátnější scénu celé série.
Na filmu je patrné, že na scénáři spolupracovali autoři, kteří si udělali dobré jméno právě v oblasti hororu. Wes Cravem a Frank Darabont rozhodně nejsou žádná béčka. Jenže překvapivě to není znát tolik, jak by mělo. Jak jsem již řekl, příběh se odehrává v blázinci, kde se skupina ne až tak šílených mladých lidí snaží přežít Freddyho běsnění. Prostě klasická vyvražďovačka, která těží na postavě Kruegera a také na představivosti.
Nejlepší scénu však nemohu nezmínit. Freddy Krueger je postavou, která si hraje se svými oběťmi. Nechává je ve snech podstupovat neskutečné terory, i když právě v tomhle snímku je to sem tam docela sranda. Jenže ukazuje svou skutečnou podobu. Předvádí všem, že on je ten, kdo tahá za nitky, on je loutkářem, který ovládá všechny postavy, které se mu jen zachce. V památné scéně se proměňuje ve skutečného loutkáře a dá nám zakusit jeden z nejoriginálnějších a zároveň velmi brutálních nápadů celé série. Neříkám, že tenhle díl je obrovský nadprůměr, ale prostě je dobrý.
Hodnocení: 60%
