Vinyan
Vinyan
Francie, Belgie, Velká Británie, Austrálie, 2008, 96 minut
Režie: Fabrice du Welz
Scénář: Fabrice du Welz, David Greig a Oliver Blackburn
Hrají:
Emmanuelle Béart (Jeanne Bellmer)
Rufus Sewell (Paul Bellmer)
Petch Osathanugrah (Thaksin Gao)
Julie Dreyfus (Kim)
V případě hororů se celkem opakuje téma ztráty dítěte, případně potrat, který vede k velmi podobnému traumatu, jež se podepisuje ale více na ženě. Při ztrátě již staršího dítěte je ten dopad intenzivnější na oba rodiče, ale přesto matka j většinou tou, kdo takovou ztrátou trpí více. Alespoň tak je to prezentováno i v koprodukčním snímku „Vinyan“, kde si hlavní role rodičů zahráli Emmanuelle Béart a Rufus Sewell.
Smrt na jejich malého syna čekala v roce 2005 v Thajsku, kde došlo k tsunami. I když je syn skutečně mrtvý? Jeho tělo se nikdy nenašlo. A právě jeho matka, Jeanne (Emmanuelle Béart), nevěří, že by byl synek skutečně mrtvý. Dokud se nenašlo tělo, je přesvědčená o tom, že chlapec stále žije. Ale podle všeho ho nezastihl nijak milý osud. Nejspíš se stal cílem drogových kartelů.
Jeanne má silnou oporu v Paulovi, svém manželovi, který si sice trochu zoufá, kam to jeho ženu táhne, že se nedokáže oprostit od myšlenky, že syn ještě žije, že se nedokáže se smrtí smířit, ale místo toho, aby jí to řekl, jde za ní tam, kam jde ona. A Jeanne míří do džungle, kde je přesvědčena, že by své ztracené dítě měla najít. Rozhodně zde něco najde, ale líbit se jí to nejspíš nebude.
Snímek „Vinyan“ se nejprve tváří jako něco, co je rodinné drama, které se odehrává v exotické lokaci, ale nakonec dojde na to, že se skutečně mění horor, který má své centrum v džungli, kde se děje něco tajemného. Ale větší horor se pravděpodobně děje v mysli Jeanne, která se postupně začíná měnit a její soužití s Paulem se již spíše zvykové než absolutně nezbytné.
Koprodukční horor „Vinyan“ je o posedlosti, která může vzniknout při tragické ztrátě, o posedlosti, která se může změnit v něco skutečně nepříjemného, nejen sebezničujícího, ale i destruktivního vzhledem k bližním. A pak je zde ještě něco z venku, co všechnu hrůzu přiživuje. Snímek chce být živelný, temný, ale v konečném důsledku je spíše nic moc neříkající, náznakový a také očekávaný ve svém průběhu.
Hodnocení: 40 %
