Vlkodlak v Londýně
Werewolf of London
USA, 1935, 75 minut
Režie: Stuart Walker
Scénář: John Colton a Robert Harris
Hrají:
Henry Hull (Dr. Glendon)
Warner Oland (Dr. Yogami)
Valerie Hobson (Lisa Glendon)
Lester Matthews (Paul Ames)
Už dlouho jsem neviděl nějaký starý monster film od studia Universal, a tak jsem docela rád, že jsem se k jednomu takovému kousku mohl zase přičichnout. „Vlkodlak v Londýně“ řekne všechno názvem, ale pokud byste si mysleli, že tohle bude nějaký strašidelný horor, tak nikoli. Doba tomu ještě tolik nepřála a tvůrci se rozhodli jít jinou cestou. No, vlastně mainstreamovou.
Anotace děje přímo říká: „Profesor Glendon pátrá v Tibetu po vzácné rostlině kvetoucí jen při úplňku.“ Tohle samo o sobě vede spíš k tomu, aby si člověk myslel, že bude sledovat fantasy snímek, nikoli přímo horor. A nebudete tak daleko od pravdy, pokud vás tohle napadne. Těch děsivých momentů je zde skutečně málo, pro dnešního diváka už zde není v podstatě nic, co by ho mohlo vyděsit.
Snímek „Vlkodlak v Londýně“ má klasickou žánrovou kostru, kdy na začátku dojde k tomu, že je hlavní hrdina napaden nějakým zlým psem, i když nám už je celkem jasné, že to nebyl jen tak obyčejný pes. Aby zůstala ještě trocha tradice, jsou zde nějací ti kočovníci, tentokrát Tibeťané, nikoli cikáni. Ale my se stejně po chvíli přesouváme do Londýna, kde má dojít k těm nejhorším „děsům“.
Abych se vrátil k té klasické kostře. Ta je v tom, že člověk je napaden a pak se nějak vyrovnává s tím, že se začíná měnit. Není to vývoj nijak překvapivý, stejně jako není překvapivý konec, který se v případě monster filmů tak nějak nabízí. Aby to tvůrci okořenili, tak prošpikovali snímek humorem, a to skutečně do takové míry, že budete mít pocit, že vlastně sledujete komedii.
„Vlkodlak v Londýně“ je opravdu jen takový hezký mainstreamový film, který nemá úplně špatnou masku vlkodlaka, ale ani v tomhle ohledu nijak zásadně nevyniká. Snímek měl v kinech diváky hlavně pobavit, což se nejspíš povedlo. Z humoru to ani dnes nic moc neztratilo. Z hororového nádechu to ale ztratilo všechno, a to je podle mě docela škoda, protože vlkodlačí filmy si ten strach u diváků také zaslouží.
Hodnocení: 50 %
