Ossuary
Vydaly Future Proof Games v roce 2013
Mozky za tímto projektem hodně zariskovaly, když ho vypustily do světa. „Ossuary“ vypadá nevinně, prvních pár vteřin připomíná Pac Mana, jen s poněkud pochmurnějším vizuálem. Z případného omylu se dostanete po pár vteřinách, jen co si promluvíte s první bytostí, která je s vámi zavřená ve středové místnosti. A pak už si užijte vlny chaosu a rozkladu, který tu vládne.
Žádné orientační cedulky nehledejte. Povídání a řešení hádanek, to je to, oč tu běží. Některé rébusy jsou velmi zábavné, při jiných jste naprosto ztraceni a odhalíte odpověď pokusem, protože řešení zdánlivě nemá hlavu, ani patu. Abyste postoupili dál, nesbíráte nějaké imaginární body, ale hříchy, a snažíte se pochopit naruby obrácenou stupnici hodnot. Protože aby mohl hrdina dosáhnout cíle, musí pochopit koncepty, jež utvářejí tuto velkou záhadu, musí dojít jakéhosi osvícení a přijmout svoji novou lekci z filozofie.
Hra má fascinující scénář, takový je skutečnou výzvou jak pro hráče, tak pro autory Gregoryho a Melissu Avery-Weirovy. Nelze na ni v žádném případě spěchat, spíš si užívat její ironickou rozvratnost. Nejde o to nezabloudit, ale dokázat otevřít dveře, které zůstávají zavřené, dokud někdo z postav neusoudí, nebo ji nepřesvědčíte, že jste splnili vše, abyste postoupili dále. Jestli jste nikdy neslyšeli slovo „diskordianismus“, tak si jeho výklad přečtěte, až dohrajete. Možná se vám rozsvítí a přijmete surrealismus a dadaismus jako způsob, jak nastavit zrcadlo tomu, co je považováno za normální.
S grafikou se ve studiu nemazali, vždyť ji také potřebují jen k tomu, aby měli jak sdělit myšlenky, které se jim urodily v hlavě. V černobílém labyrintu vypadají postavičky jako rozmázlé fleky a stěny jsou pevně nalinkované světlými čarami. K ovládání postačí směrové šipky a klávesa X, díky kterým se potácíte od první do páté úrovně, plníte úkoly a divíte se.
V soundtracku se ve smyčce otáčející pořád ty samé motivy, které mají víc atmosférický aspekt, než aby doprovázely, či reagovaly na to, co se děje na obrazovce. Protože na ní se toho moc neděje. Perly, které padají NPCéčkům z imaginárních úst, by mohly bez větších problémů sloužit pro zajímavý gamebook, který by vizualizaci ani nepotřeboval. Také žádný z dialogů není namluvený, místo toho se vypisují na obrazovce i s nabídkou podrobnějších možných otázek, které hrdina může mít.
Zážitek z „Ossuary“ je v podstatě nepřenositelný a velice, velice specifický. Dal by se vyprávět mnoha způsoby, ale autoři si vybrali právě počítačovou hru. Proto doporučuji, pokud chcete dát projektu šanci, stáhnout si nejdřív demo, které obsahuje první level nazvaný "Hodge-Podge Transformator", a až potom pořídit plnou hru. Je to hodně velký úlet, i když v tom absolutně pozitivním slova smyslu. Jde o exemplární příklad toho, jak nekonečná je variabilita adventur.
Minimální systémové požadavky:
Windows XP/Vista
Procesor 2,33 GHz
Paměť 512 MB RAM
