Wound
Nový Zéland, 2010, 76 minut
Režie: David Blyth
Scénář: David Blyth
Hrají:
Kate O'Rourke (Susan)
Te Kaea Beri (Tanya)
Campbell Cooley (Master John)
Sandy Lowe (Mistress Ruth)
Na první pohled je jasné, že tohle bude nezávislejší snímek, ale na druhý pohled je patrné, že to nutně neznamená nízkou kvalitu. Dokonce se zdá, že se snímek „Wound“ snaží něco sdělit. Jenže se bohužel ukáže, že toho není moc a je strašná škoda, že to celé nakonec vyznívá do prázdna, protože tohle mohl být celkem depresivní kousek, který jen ukazuje, že na Novém Zélandu umí točit nejen komediální horory.
„Wound“ si nedělá velké ambice, což bohužel ukazuje už první scénou, kde jde otec navštívit svou dlouho odcizenou dceru. V jediné scéně se pak odhalí všechny motivace, které hrdinka má k tomu, aby se chovala tak, jak se chová. To je velká škoda, protože právě na její postavu je celou dobu zaměřeno a v jejím případě pak očekáváme, že budeme ty motivace odhalovat postupně.
Susan je celkem obyčejná žena, která na první pohled nevypadá nijak výrazně. Docela dobře se oblíká, není ošklivá, ale ani nijak zásadně nevyniká. Jenže už na začátku zjistíte, že neměla jednoduchý život a že to byl její otec, kdo jí pomohl k tomu, aby se její život stal noční můrou. To vede k tomu, že musí navštěvovat psychologa, ale ani ten jí příliš nepomáhá, protože jeho praktiky jsou neméně zvláštní.
Snímek nakonec vede k tomu, že Susan hledá jakési východisko ze své situace, což ale v podstatě jen znamená to, že se ještě více šine ke své záhubě. Tohle je v podstatě klasický sebedestruktivní film, který ukazuje, jak může být člověk zničen, respektive jak se nakonec může zničit sám. To ale směřuje k tomu, že je snímek celkem prázdný, protože k tomuto tématu nepřidává nic.
„Wound“ by mohl být lepším filmem, ale prostě tak nějak podává to svoje téma tradičně, dokonce ani není tak explicitní, jak by se chtěl tvářit. Tady mohly být ty scény mnohem drsnější, i když dobré nápady tvůrcům sem tam nechybí. Bohužel po skončení filmu jsem už věděl, že tohle si opravdu nebudu pamatovat dlouho, a to se také stalo, už si skoro nic nepamatuji.
Hodnocení: 30 %