Stephen King: Za soumraku
Just After Sunset
Vydalo nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA, 2009, 299 Kč
Stephen King se po delší době zase vytasil se sbírkou povídek, která navazuje na další jeho sbírky, kterými se prezentoval v minulosti, ať už se jedná o sbírku „Všechno je definitivní“, nebo třeba Noční směna, která díky nakladatelství BETA vyšla v novém vydání. Ale pojďme se zabývat povídkami z téhle sbírky, ze sbírky, která obsahuje díla, jež byla většinou napsána v novém tisíciletí, dlouho po nehodě, během které autor málem zemřel. A je poznat, že se něco změnilo, je poznat, že jeho psaní je jiné. Hlavně v některých případech méně děsivé a více filosofující. Ale i tak mistr ukazuje, že to ještě pořád má v malíku a že dokáže děsit, že se budete celí ošívat, ale stejně od jeho knihy neodtrhnete oči.
Willa
Úvodní povídka celé sbírky je jednoznačně jednou z těch, které neděsí, ale zabývají se věcmi, které jsou mimo nás, mimo naše chápání a hlavně mimo možnosti našeho pozorování. Co je po posmrtném životě? Tohle je otázka, na kterou se mnoho autorů snaží odpovědět a odpověď se pokusil najít i King. Jeho pohled je zajímavý, stejně jako povídka sama a i když není děsivá, její dopad na vás může být o to silnější. Rozhodně jedna z těch lepších, které sbírka nabízí.
Utíkej, Káčo, utíkej
Jestli něco, tak tahle povídka vám připomene Geraldovu hru, možná také Misery. Český překlad názvu povídky je zajímavý a budiž, budu ho respektovat. Povídka je silná, je to jedna z těch, kdy se zatajeným dechem čekáte, jak to vlastně všechno dopadne. A i když tušíte, že asi dobře, prožijete si s hlavní hrdinkou její muka. Ve sbírce je ještě jedna povídka, velmi podobná, která je ještě silnější ve svém vyznění, ještě děsivější a hlavně vtipnější. Je to povídka poslední.
Harveyho sen
Povídka dobře napsaná, její nápad nikterak originální. V podstatě si říkám, že kdyby King neměl tak skvělý styl, jaký má, kdyby nedokázal tak skvěle vykreslovat postavy a prostředí, byl by to jen jeden z těch příběhů, na které jsme tak rádi koukali ve „Věřte, nevěřte“. Ale je pravda, že i když pointa je jasná skoro od začátku, stejně při ní člověka zamrazí.
Odpočívadlo
Hezká krátká povídka, kdy se rozdvojená osobnost spisovatele na chvíli skutečně mění v tu svojí drsnější část, v hrdinu, co se snaží pomoci ženě, která o to vlastně ani moc nestojí. Ale takový je asi svět. Milujeme i ty lidi, kteří nám ubližují, ať už fyzicky, anebo psychicky. Jednoduchá, krátká, pěkná povídka.
Rotoped
Jedna z nejimaginativnějších povídek v této sbírce. Rotoped je prostředkem pro přenesení se do jiného světa, který souvisí se spalováním tuků, což mají na starost dělníci. Vážně skvělý nápad, ještě lépe realizovaný. Ukazuje se, že i happy endy mají svůj styl. Anebo jenom Kingovi došel při psaní dech?
Věci, které po nich zůstali
Jak sám King řekl, tahle povídka je jeho způsob, jak se vyrovnat s katastrofou z 11. září 2001. Beru to. Nejsem Američan, tak mě to tolik neovlivnilo. Povídka je opět dobře napsaná, příběh je zajímavý, tak trochu mi připomněl Šestý smysl, i když se rozhodně nejedná o povídku tak děsivou s tak skvělou pointou.
Maturitní odpoledne
Asi to nejslabší, co jsem od Mistra kdy četl. Tuhle povídku měl napsat, když mu bylo dvacet a vydat v Noční směně a ne v povídkové sbírce, kdy už má být vyzrálým spisovatelem. V podstatě mi přišlo, že proto, že zabírá jen pár stran, si jí tam vynutil, aby jí nemusel mít jenom v šuplíku.
N.
Tak tohle je jednoznačně nejlepší, nejděsivější a nejpochmurnější povídka celé sbírky. Skvělý příběh, skvěle napsáno, očekávaná pointa, ale přesto jsem se nedonutil od téhle povídky odtrhnout oči. Je úžasně lovecraftovská, což vždycky oceňuji a prostě ji oceňuji na maximum, stejně jako povídku poslední, která mi také úplně učarovala.
Pekelný kocour
Není to špatná povídka, nechybí jí jiskra, ale stejně si myslím, že to nebude jedna z těch, které si budu vyloženě pamatovat. I když je tahle povídka dostatečně krvavá, v podstatě se jedná jen o jiný pohled na jednu z městských legend. Proč ne, ale abych se z toho osypal, to zas ne.
Předplatné New York Times za velmi výhodnou cenu
Ale jo, tahle povídka se mi hodně líbila. Není hororová, ale její pojetí je vážně nostalgické, člověka při něm mrazí. Co by se asi mohlo stát jemu? Co by se asi mohlo stát jeho rodině? Je tu provázanost s povídkou první, s Willou. Opět se tu dostáváme do světa po životě. A zjišťujeme, že i tady mají mobily baterii, která se vybije v ten nejméně vhodný okamžik.
Němý
Výtečná povídka s dobrou pointou, kterou přiznám se, jsem tak úplně nečekal. Dvojí zpovídání se, které je neustále střídáno je dobrý nápad. Ukázka toho, jak snadné je najít rozhřešení, mi jen ukazuje, jaká zbytečnost církev vlastně je, když mi dá rozhřešení člověk, který mi řekne, ať si pospíším, že chvátá na oběd.
Ayana
Hezká povídka, která neurazí. A ani mě vysloveně neoslnila. Jen prostě ukazuje na to, že horor už nemá u Mistra takové místo, že se sem tam raději zabývá věcmi, které jsou mezi nebem a zemí, které nás mohou strašit hlavně proto, že je nechápeme. Ale zase jsou zde skvěle vykreslené postavy, kde některé skutečně nenávidíte. Jestli vám tahle povídka něco připomene, tak Zelenou míli. A asi oprávněně.
V úzkých
Překlad názvu je v tomto případě skutečně skvělý, možná lepší, než originální „A Very Tight Place“. Tuhle povídku považuji spolu s N. za nejlepší, jež je ve sbírce možné najít. Ukazují, že King dokáže napsat děsivý příběh, který je hnusný a místy skutečně odporný, ale přesto si zachovává nadhled a je vtipný. Jediná povídka, u které jsem se smál.
Abych to shrnul. Sem tam mě malinko zklamal překlad, ale zas ne tolik, abych víc kritizoval. Je tam pár chybiček, pokud se týká sazby, ale jinak je to hlavně o povídkách. A ty jsou dobré. Nebudu říkat, že jsou skvělé, jsou dobré. Stephen King našel po nehodě novou mízu, bohužel už není tak hororová, zajímá se i o jiná témata, a i když zůstává ve fantaskních světech, jsou více lidská a méně děsivá. Přesto hodnotím sbírku kladně, dobře se čte a některé povídky vskutku vyrazí dech.
Hodnocení: 75%
