Zabití posvátného jelena
The Killing of a Sacred Deer
Velká Británie, Irsko, USA, 2017, 121 minut
Režie: Yorgos Lanthimos
Scénář: Yorgos Lanthimos, Efthymis Filippou
Hrají:
Colin Farrell (Steven Murphy)
Barry Keoghan (Martin)
Nicole Kidman (Anna Murphy)
Alicia Silverstone (Martinova matka)
Yorgos Lanthimos rozhodně není tradiční autor, a pokud jste od něj něco již viděli, ať už to byly třeba snímky „Špičák“ anebo „Humr“, které asi lze považovat za jeho nejznámější, musí vám být jasné, že ani se snímkem „Zabití posvátného jelena“ nebude něco tradičního, že i s tímhle snímkem dostanete podívanou, která vás donutí přemýšlet o tom, jak je svět někdy divný. Minimálně ten filmařský.
Snímek „Zabití posvátného jelena“ je snímek, který vypráví příběh o celkem normální rodině. On (Colin Farrell) je kardiochirurg, ona (Nicole Kidman) je jeho milující žena, která je s ním nesmírně ráda a udělá pro něj vše, co si řekne. Mají dvě krásné děti a spokojený život, alespoň do chvíle, než se blízko Stevena (Farrell) začne nějak moc často objevovat Martin (Barry Keoghan).
Barry Keoghan má takový obličej, že vám asi hned dojde, že tohle není člověk, který by měl jen dobré úmysly. Minimálně v postavě Martina je na něm od začátku něco slizkého. Hodně mi připomněl postavy z filmu „Špičák“, ale to se podařilo i ostatním hercům, kteří jsou ve svých rolích záměrně bez emocí, což je ve finální scéna dotaženo k neskutečně temné dokonalosti.
I přesto, že finále je skutečně hodně silné, měl jsem při sledování filmu pocit, že Yorgos Lanthimos už tak trochu vykrádá sám sebe. Opakoval estetiku skvělého „Špičku“, ale se známými herci a pravděpodobně s větším rozpočtem. Nic to nemění na tom, že umí točit, a točí skvěle, jeho obrazy jsou úchvatné, stejně jako děsivé, ať už podvědomě anebo naplno, ale prostě je trochu moc stejný.
Snímek „Zabití posvátného jelena“ má velmi silné rozuzlení, které je jednoduše skvělé. Je odporné, je hnusné, někdo se na to nebude chtít ani koukat, ale scénář postavy do toho stavu vmanévroval skutečně skvěle. Tohle není násilí samovolné, není to násilí pro násilí, ale je to důležité z hlediska příběhu. Takže i když se Lanthimos vizuální trochu opakuje, pořád dokáže diváka ohromit.
Hodnocení: 70 %
