Závod s ďáblem
Race with the Devil
USA, 1975, 88 minut
Režie: Jack Starrett
Scénář: Lee Frost a Wes Bishop
Hrají:
Peter Fonda (Roger Marsh)
Warren Oates (Frank Stewart)
Loretta Swit (Alice Stewart)
Lara Parker (Kelly Marsh)
Sedmdesátkové horory mají prostě svoje kouzlo. Je to obrazem, jejich úžasnou béčkovostí, jednoduchostí triků, ale přesto snahou pobavit, a to buď skutečným vtipem, pořádnou akcí, anebo prostě napínavým zajímavým příběhem, který nemusí mít příliš velkou myšlenku, ale prostě je podán tak, že to okouzlí. Netvrdím, že „Závod s ďáblem“ je film par excellence, na druhou stranu jsem si ho užíval, což se mi u mnohých nových hororů prostě nepovedlo. Z filmu čiší, že nebyl natočen za milióny, ale přesto pulzuje charizmatem a zábavou.
V hlavní roli se shledáváme s dvěma manželskými páry, Marshovými a Stewartovými, kteří se v karavanu a dvěma motorkami vydávají na zaslouženou dovolenou. Peter Fonda si zase jednou sednul na motorku a trochu si zadováděl jako za časů „Bezstarostné jízdy“. V tomhle případě však nehrají motorky prim, důležitější je jiný dopravní prostředek – karavan, který se stává pojízdnou pevností.
A proč vlastně? Proč by se výletníci jedoucí na dovolenou měli před něčím/někým skrývat v útrobách karavanu? Protože je honí sám ďábel. Ano, je tomu tak. Čtveřice se stala svědky satanského rituálu a od té doby nemají pokoj. Akce střídá akci, zdá se, že nikde není úniku, momenty klidu jsou vykoupeny hodinami utrpení, strachem a neustálým pronásledováním. A když už se zdá, že to všechno má skončit...
No jo, zápletka není nijak originální, a tak trochu mi připomíná horory, které by klidně mohlo natočit studio Hammer. „Závod s ďáblem“ je ale pojat mnohem akčněji a právě akční prvek je jeho dominantou. Honičky jsou našlapané, stejně tak klaustrofobní souboj s hady, který se v omezeném prostoru odehrává. Moje osobní zhnusení chřestýši jen zvýšilo dojem z téhle scény.
Film se ubírá svým tempem a budování atmosféry zde sice existuje, ale nečekejme hutnou neprostupnou atmosféru, která by nás položila do kolen při jediném nepatřičném zvuku, který se ozve v místnosti, kde se na film díváme. „Závod s ďáblem“ je skutečně závod a samotný satanismus je odbytý poměrně rychle. Přesto má film dobré tempo, které je sice kořeněno naivitou a jednoduchostí („Zajdeme si do knihovny a půjčíme si tam knížku na luštění run.“), ale tohle je pořádné béčko, v kterém se projedeme v karavanu smrti, abychom, když už si konečně myslíme, že máme klid, zle narazili. A oheň znovu zaplane a my slyšíme hlasy, které se modlí k božstvu, jež nás děsí v těch nejčernějších nočních můrách.
Ve filmu docela potěší přítomnost majora Houlihanové, tedy Loretty Swit, i když je zde především proto, aby ječela a tvářila se zdrceně, zděšeně a ztrápeně. Herecké výkony jsou tak akorát ucházející a k filmu naprosto patří, jsou uvolněné. Režisér zvládnul vyhrocené momenty a z poměrně jednoduché scény, kdy se zasekne auto v brodu, udělal pořádnou adrenalinovou scénku, kdy držíme palce těm dobrým, aby se dostali pryč. I když je film kostrbatý a sem tam na nás vykoukne nějaká ta figurína, zjednodušení nebo nelogičnost, stejně je to dobrá jízda, která nám nechá na 88 minut vypnout od našeho normálního života a nechá nás ujíždět zběsilým tempem před vyznavači Satana.
Hodnocení: 60%
