Život ve strachu
Cyberstalker
Kanada, 2012, 92 minut
Režie: Curtis Crawford
Scénář: Chris Lancey a Kraig Wenman
Hrají:
Mischa Barton (Aiden Ashley)
Dan Levy (Jack Dayton)
Ron Lea (Detektiv Page)
Marco Grazzini (Paul Rogers)
Kybernetický svět je velkým lákadlem, velkou příležitostí, ale také velkou hrozbou. Jak víte, kdo je na druhé straně, pokud si chatujete s někým neznámým? Jak víte, že nemáte zapnutou kameru na počítači a někdo vás nesleduje? Jak víte, že v pokoji nemáte poschovávaná různá odposlechová zařízení a další kamery, které vás sledují ve dne v noci? Anebo lépe řečeno, přes které vás někdo sleduje ve dne v noci.
„Život ve strachu“ je snímkem, který si uvědomuje, že zde ono potenciální zlo v technologiích existuje a údajně na základě skutečné události popisuje to, jak lidé mohou být těmito technologiemi napáleni a do jakých problémů se mohou dostat, když si na ně zasedne nějaký šílenec, který to s technologiemi umí, ale v hlavě má naděláno. Cyberstalking je tak celkem děsivou alternativou sledování, protože už ani vaše domovy nejsou bezpečné, i když si myslíte opak.
Hrdinka snímku „Život ve strachu“ má problémy s tím, že ji někdo sleduje. My zároveň vidíme příklad toho, jak to může dopadnout, když je nějaká dívka sledována. Za každou cenu se musí znovu připojit na internet, aby měla nové zprávy, nestačí prostě být offline, to už dneska není in. Jakmile se připojí, on tam na ni čeká. Stalker, nějaký magor. Podobné to má i hlavní hrdinka, která také získá jednoho stalkera pro sebe. Snímek se pak snaží být tajemný a neřekne nám, kdo to je, ač je to celkem jasné už velmi brzy.
„Život ve strachu“ má jeden zásadní problém. Jedná se o film televizní a je na něm vidět, že mu to nesvědčí. Když už vás někdo sleduje přes kamery, které rozmístil v celém vašem domě, asi ho moc nebude zajímat, jak si děláte snídani, ale bude chtít vidět, co děláte v jiných místnostech. Třeba v ložnici nebo v koupelně. V tomhle směru je pak „Život ve strachu“ neskutečně sterilní a chybí zde nějaké skutečné úchylnosti, něco, podle čeho byste z toho šmejda mohli cítit skutečného magora. Ano, je samo o sobě hnusné, že vás někdo sleduje, ale tomuhle šlo o něco víc.
„Život ve strachu“ by mohl být napínavým thrillerem, kdyby se jednalo o snímek, který se nebojí zobrazovat i hnus. A stalking v sobě rozhodně má hodně hnusného, něco, co naprosto narušuje vaše soukromí, váš život. Navíc se stalker dostává až tak blízko, že je přímo pod vaší kůží. Je to škoda, ten příběh sám o sobě není špatný, jen tomu chybí něco, co by z něj udělalo skutečně nepříjemnou podívanou.
Hodnocení: 40 %
