Zmeškaný hovor II
Chakushin ari 2
Japonsko, 2005, 91 minut
Režie: Renpei Tsukamoto
Scénář: Minako Daira podle románu Yasushiho Akimota
Hrají:
Mimura
Hisashi Yoshizawa
Renji Ishibashi
Haruko Wanibuchi
Po hodně dlouhé době jsem se odhodlal k tomu, že se vrátím k sérii „Chakushin ari“, která má krásný český název „Zmeškaný hovor“. V tom názvu se skrývá pěkná nevinnost a vy si uvědomíte, že v té nevinnosti může být schováno všechno. Stejně jako v hororech s názvy „Kruh“, „Spirála“ nebo Oko. Ta nevinnost je samozřejmě naprosto záměrná, protože pak se před vámi může odehrávat děsivá jízda.
Ať je Takashi Miike jakýkoli tvůrce, je to tvůrce schopný a dovede natočit žánrový film tak, aby splňoval všechna pravidla a dostál očekáváním. „Zmeškaný horor“ v jeho podání skutečně dovede děsit a je to horor, který se možná až bohužel moc inspiruje v tehdejší hororové vlně. Pak se ale série chopili jiní tvůrci. Prvním z nich byl Renpei Tsukamoto, který šel na film trochu jinak.
Tam, kde má Miike děsivé momenty, tam má Tsukamoto pompézní hudbu, která až příliš odkazuje na americké bijáky. Snaží se z filmu „Zmeškaný hovor II“ udělat mnohem větší film, než jakým ve skutečnosti je. A díky příliš samoúčelnému použití hudby a zvuků je pak naprosto jasné, kdy vás bude čekat něco děsivého, kdy vás bude čekat něco dojemného. V případě tohoto snímku hudba neumocňuje dojem, ale jako slepé vás navádí k tomu, abyste pociťovali konkrétní emoce.
Příběh se opět točí kolem toho, že někdo má hovor a následně v něm slyší někoho umírat, většinou tedy sebe sama. „Zmeškaný hovor II“ se snaží rozvíjet mytologii, ale činí tak americkým stylem, bez toho, aby bylo pořádně zachováno japonské prostředí. Tohle je jednoduše kalkul, kdy v té době sice už vlna zájmu o japonský horor trochu opadala, ale tímhle poameričtěním bylo možné zajistit, že bude snímek snesitelnější i pro západní publikum. Na jeho kvalitách se to podepsalo spíše negativně.
„Zmeškaný hovor II“ je ukázkou toho, že se mnohdy pokračování natáčí jenom proto, aby zde nějaké pokračování bylo a aby se z diváků vytřískaly nějaké další peníze. Jiný efekt zde vůbec není. Hororové scény, hlavně lekačky, jsou okopírovány z předchozího filmu nebo z jiných japonských hororů své doby, a snímek se postupně stává až příliš zdlouhavým a až příliš nudným, než aby dokázal udržet divákovu pozornost a ono příjemné mrazení na zádech.
Hodnocení: 35 %
