Zmeškaný hovor

   Musím se přiznat, že na tenhle film jsem byl hodně zvědavý. Po Kruhu a Nenávisti nějaký další a jiný japonský horor. Jenže tady by jiný mělo být spíše v uvozovkách. Tak tedy „jiný“. Zmeškaný hovor totiž vůbec jiný není. Režisérem tohoto snímku je Takashi Miike, který se v poslední době zviditelnil hlavně v seriálu Masters of Horror, pro nějž natočil jednu 60 minutovou povídku. Vedle něj své umění předvedli i takoví režiséři jako John Carpenter nebo Re-Animátor Stuart Gordon. Seriál se vysílal na placeném televizním kanále a Miikeho díl s názvem Imprint se tam nedostal údajně proto, že byl příliš děsivý. Diváci ho tedy mohli shlédnout až na DVD, kde se stal jedním z nejoblíbenějších segmentů.
 

   Miike tedy předvedl, že strašit dokáže, ač to vůbec nikdy nebyl jeho oblíbený žánr. Japonský režisér se zajímá o drama, krimi, komedii a horor, i když o ten až v poslední době. Právě Zmeškaný hovor byl jeho prvním hororovým počinem. Přišel v roce 2003 a již tenkrát Miike uměl děsit. Ale je tu ale. Po Ringu a Ju-On Miike totiž nepřišel s naprosto ničím novým. Nejspíš až moc koukal na oba dva filmy.
   Děj filmu jakoby z oka vypadl Ringu. Nemáme zde však žádnou videokazetu, ale mobilní telefon, který má snad každý z nás. Mobil začne vyzvánět, uživatel ho nezvedne a má zmeškaný hovor a ve schránce vzkaz. Hovor je z budoucnosti a ve vzkazu je slyšet, jak daná osoba zemře. Nádherné hororové téma a neříkám, že je špatně zpracované, jenže prostě originalita chybí. Vždyť i v Ringu jsme věděli, že ten, kdo se na pásku podívá, musí zemřít a to poměrně hnusnou smrtí. Ve Zmeškaném hovoru tomu není jinak. Ale než se dostanu k tomu, co mi skutečně vadí, podívejme se na to, proč je i přes svou poměrnou neoriginalitu Chakushin ari dobrým hororem.
 

   Dobrým ho dělá – jak jinak v případě japonských snímků? – jeho atmosféra. Na rozdíl od Ju-Onu nepotřebuje nechronologický děj, ale vystačí si s postupným odkrýváním pravdy, podobně jako Ringu, který sem tam zpestří záběry z minulosti, objevující se v dokonalém přechodu se současností, což přece jen přináší trochu dalšího japonského prvku, a to je zmatek, v němž si Japonci libují. I když zmatek řízený a podávaný přesně tak, aby to přece jen dávalo smysl. Jen musí kousky skládačky zapadnout přesně na své místo. A ty zapadají.
 

   Stejně jako Ringu je i Zmeškaný hovor časován, každý den je uváděn číslicemi a japonskými znaky na obrazovce. A podobnost s Kruhem a Nenávistí nekončí a tím se dostávám k tomu, proč mi tenhle film vadil. Duchové. V Ringu máme zavražděnou Sadako, která dokázala zabíjet myšlenkou. A tuto svou schopnost nepřestala praktikovat ani po smrti a mstí se tak za svou vraždu. V Ju-On máme Kayako zabitou za nevěru, i když pouze platonickou, která se mstí na každém, kdo se dostane do kontaktu s jejím domem. Ju-On nám vysvětluje, jak taková kletba vzniká, a objasnil nám tak podstatu tohoto japonského mýtu. A s čím novým tedy přijde Chakushin ari? No, s ničím. Videokazeta a dům byly nahrazeny mobilním telefonem a to je vše. Máme zde zase našeho oblíbeného japonského ducha, samozřejmě dívku, holt japonští kluci nemívají zrovna dlouhé vlasy a nenosí bílé noční košile. A duch vraždí, protože svůj život ukončil krutou smrtí. A máme zde zase pár lidí, kteří nechtějí umřít, ale chtějí se zachránit. Takže opět sledujeme závod s časem, kde se oběti snaží přesvědčit ducha, že by právě je měl ušetřit. Podaří se jim to? Odpověď je asi takováto: Podařilo se snad někomu přežít setkání s Kayako v Ju-On?
 

   Zmeškaný hovor není špatným hororem. Je zde napětí, jsou zde lekačky, u kterých se skutečně leknete, děj se nevleče, herci nejsou úplně hrozní, Miike se například na rozdíl od Nakaty nebrání trochu odpornějším záběrům spíše pro otrlé, no i méně otrlé, ale chybí originalita a to mi na filmu neskutečně vadí. Chápu, že finančně si Miike rozhodně přilepšil, protože diváci na japonské vraždící duchy letí, ale tohle také nebude trvat věčně.
   V někom jiném film možná zanechá lepší pocity, já zde předkládám pouze svůj názor, ale pro mě zatím neexistuje důvod, proč se na Zmeškaný hovor v budoucnu ještě někdy podívat.