Jean Rollin ve snímku „La vanpire nue“ natočil něco, co hororu sluší, ale není to skutečně hororové. Je to nahota ve spojení s něčím temnějším. Ale Rollinovi nešlo vyloženě o to temné, spíše se zaměřil na umělecko-poetické pojetí, což je patrné na kameře, pomalých záběrech, zájmu o ženské tělo i zajímavé prvky oděvů. A ten pohled není špatný, jen nečekejte skutečně atmosférický horor.
