Na americkém snímku „Rock, Paper, Scissors“ jsou neskutečně silné flashbacky. Jsou natočeny tak odporně, a přitom bez toho, aby byly explicitní, že se vám z toho stejně udělá nevolno. Mně se udělalo. A Luke Macfarlane zvládá základní psychologii své postavy dost dobře na to, aby jeho podání fungovalo. Díky tomu a díky docela dobře zvládnuté psychologie celého filmu, se mi tohle místy až televizní provedení zamlouvalo.
