+1 (2013)

+1

USA, 2013, 96 minut

Režie: Dennis Illiadis

Scénář: Dennis Illiadis, Bill Gullo

Hrají:

Rhys Wakefield (David)

Logan Miller (Teddy)

Ashley Hinshaw (Jill)

Natalie Hall (Melanie)

David to posral. Ono taky nechat se svou dívkou nachytat, jak se líbáte s jinou dívkou, navíc ihned poté, co jí právě tato dívka porazila v šermu, to jen tak nevyžehlíte. Nedá se říci, že by se David nesnažil, jen mu to žehlení zrovna moc nejde. Šanci větří během bujarého večírku u známého. Jenže jeho ex tam není sama. Nakonec se ukáže, že tam nikdo není sám. Protože díky šutru, který spadne z vesmíru nedaleko městečka, se cosi stane s elektrikou a ta naklonuje každého přítomného. Jen o pár minut dozadu. David a několik jeho kamarádů a kamarádek, kteří „prohlédnou“, se tak dostávají do podivného déjà vu, kdy potkávají sami sebe při věcech, které sami dělali jen před pár minutami. A během výpadků proudu se jim jejich dvojníci čím dál více přibližují. Co se stane, až se časové linie jich samotných a dvojníků sejdou v „tady a teď“?

„+1“ pracuje zvláštním způsobem. Nebojí se diváky hned zpočátku vyděsit a znechutit tím, že jim jako hlavní tvůrce a hybatele děje předhodí partu puberťáků v ne zrovna lichotivých situacích a v dobrém světě a vrhne je do vírů divokého pubertálního mejdanu plného hloupého chování, trapností a laciné lascivnosti. To opravdu věkově i myšlenkově vyzrálého diváka může až odradit. David je neskutečně nesympatický idiot, kterému jeho zhrzení moc nepřidává. Během chvilky jeho ex-přítelkyni (která ostatně sama taky není zrovna dvakrát sympatická) chápete a plně souhlasíte s důvody jejího odmítnutí a ukončení vztahu i jejími výbuchy škodolibého shazování. Davidův kamarád Teddy je klasické nadržené péro, kterému místo krve v těle kolotá žhnoucí sperma a v mozku má pouze jeden jediný piktogram se čtyřmi kosými úhly. Teddy jako jediný ve filmu ale projde jakousi lehkou katarzí a nakonec mu to, co se mu na večírku stane, budete i přát (a možná i závidět). Zajímavou vlastní dějovou linii zažije jejich mladá kamarádka, klasická loserka, které si nikdo nevšímá a když už, tak jen proto, aby ji zesměšnil nebo urazil. Ona jediná vnímá objevení se dvojníků trochu jinak a je obrovská škoda, že tvůrci neměli koule její dějovou mikrolinii dotáhnout do výraznějšího konce, případně ji trochu rozvést.

Každopádně během několika okamžiků naštěstí dostává navrch jak zápletka, tak její rozvíjení. Obojí je v rámci zdánlivé neoriginality (dvojníci, opakující se různé časové linie) velmi nápadité a skvěle ukočírované. Zápletka zaujme. Obavy a napětí hlavních hrdinů, co se stane, když se obě časové linie sejdou, obzvláště když už teď některá náhodná setkání dvojníků s originály nedopadají šťastně – a, přiznejme si to, ani samotný film to ostatně nijak neskrývá, končí i smrtí – je sdílené a čím víc se k němu film blíží, tím více…

Ano, filmu možná chybí nějaké výraznější finále, ale i tak se ten konečný pocit úlevy účastníků večírku dokáže převést i na diváka. „+1“ totiž možná není ani tak o pointě či vyvrcholení, ale o cestě k nim. Navíc, příběhy, v nichž zlo vítězí nad dobrem, jsou přece příjemné příběhy, ne? A zde ten samotný závěr, vyznění některých vztahů a činů, zanechává v mysli ještě dlouho nevyprchávající stopy i poté, co zmizí poslední závěrečný titulek.

„+1“ nelze upřít snaha vymanit se z šedivých chmur průměrnosti nápaditou prací se zápletkou a prvotním nápadem objevení se dvojníků. Chvályhodná snaha. A i když se to filmu až tak jako úplně nepodaří, zůstává zde vyvolaný zájem, lehké stržení zápletkou, sympatická postava loserky a velmi dobře natočená erotická scéna. To někdy ke spokojenosti stačí.