Barry Hutchison: Imaginární (ne?)přátelé – Hadrová Maggie
Invisible Fiends – Raggy Maggie
Vydalo nakladatelství CooBoo, 2011, 199 Kč
Barry Hutchison: Imaginární (ne?)přátelé - Pan Mumla je knihou, kterou se Barry na našem trhu uvedl a ukázal nám poměrně zajímavý svět, o kterém bychom se rádi dověděli víc. Nemuseli jsme čekat ani moc dlouho – ještě v roce 2011 vyšel druhý díl příběhů Kyla Alexandera. Svět, kde se imaginace kloubí s realitou, kde nic nemusí být skutečné, anebo naopak velmi pravdivé. S Kylem se vracíme do míst, která jsou nám dobře známá, do příběhu, který se nám zalíbil a který nás znovu zavádí do těch nejtemnějších koutů, kde nacházíme to, co jsme dávno zapomněli.
Vánoční události máme za sebou a zdá se, že všechno zase bude normální. Až na to, že se Kyle musí vrátit do školy. To samo o sobě je dost černou noční můrou, ale to ještě hoch netuší, co všechno se na něj chystá. Není mu dopřán pokoj, protože jeho otec, kterého v prvním díle poznal, stále spřádá plány, které vedou k něčemu, co není úplně jasné. Jen úvod „Pana Mumly“ nám dal na vědomí, že se chystají události, které teprve budou děsivé. Nejen pro Kyla a jeho přátele, ale rovnou pro celý svět.
Zatím si ale strastí užívá hlavně Kyle, jeho záhadná kamarádka Ameena a samozřejmě i jeho maminka. Do příběhu se nám zapojuje i další postava – Billy. Díky Billymu se do děje dostává prvek, který je v moderních hororech určených pro děti poměrně častý – šikana. Vztah jednoho dítěte s druhým, který není úplně přátelský. No, vlastně vůbec není přátelský. Trochu to připomene Harryho Potter a Malfoye, ale tady je vztah klasičtější – Kyle je outsider nevelké postavy a Billy je fyzicky vyspělejší, odvážnější a hloupější. Klasické schéma, které, když už nic jiného, nemá úplně klasický závěr.
Rozehrává se před námi hra o tom, jak Billy bude potrestán za to, že si na Kyla dovoloval. Kyle mu přese všechno, jako správný hrdina, pomáhá. Ano, pomáhá mu i ve chvíli, kdy se jej Billy pokusil zabít. Barry Hutchison zůstal u svého světa, který je velmi povedený a zajímavý, ale hlavně zůstal u atmosféry, kterou se mu tak dobře dařilo tvořit v prvním díle. Atmosféra není o nic horší, naopak, je ještě krvavější, ještě temnější a ještě děsivější. Stačilo málo – zapojit do hry Cadie, holčičku, která se mihla prvním dílem, a hlavně její panenku, Hadrovou Maggie. Nevím čím to je, ale malé holčičky jsou jako postavy skutečně děsivé. No dobře, možná vím, proč to tak je, ale stejně, ono to pořád funguje. Cadie se povedla. Je krásně šílená a schizofrenní, roztomilá jako cirkulárka.
Barry Hutshison se drží svého standardu a mě to prostě baví. Kyle není dokonale kladnou postavou, naopak má svou temnotu, která v něm narůstá. Máme zde dobré, realistické charaktery, které nejsou jen černobílé – alespoň ti, co by měli být hrdinové, nejsou úplně jednobarevní. To je dobře. Docela by mě zajímalo, co se asi skrývá v Ameeně. I ona ukázala, že něco před Kylem tají, ale co to asi je? Náznaky jsou všude kolem, ale člověk nikdy nemůže mít jistotu, dokud si to opravdu nepřečte. Těším se na třetí díl, který, jak doufám, vyjde co nejdříve.
Hodnocení: 70%
