Bethany
USA, 2017, 90 minut
Režie: James Cullen Bressack
Scénář: James Cullen Bressack, Zack Ward
Hrají:
Stefanie Estes (Claire)
Zack Ward (Aaron)
Tom Green (Dr. Brown)
Shannen Doherty (Susan)
Claire je těhotná, a tak ji s jejím manželem nenapadne nic lepšího než se přestěhovat do domu, kde vyrůstala a kde podle všeho trpěla v područí své despotické matky. Tohle je vyloženě prostředí, kde by se měla těhotná žena co nejvíce pohybovat, protože nic není pro vývoj plodu lepší, než když může jeho matka trpět úzkostmi, strachem, depresemi a možná i maniakálním chováním.
V podstatě nám od začátku jde jen o to, abychom viděli, jak moc se Claire sesype a jak moc a komu ublíží. Že by i její dítě bylo cílem jejího běsnění? Anebo je snad dítě příčinou? Nevíme a popravdě, možná nás to postupem času i přestane zajímat. Claire není zrovna z těch postav, které by si člověk oblíbil, její manžel pak zase připomíná takové ty vzorné chlapíky, kteří by pro svou manželku udělali cokoli, jen v tom šílenství neví, jak se zachovat.
Snímek „Bethany“ tak v konečném důsledku vlastně připomíná film Rosemary má děťátko. Nikoli vyloženě vyzněním děje, to ani ne, ale spíš tím, jak jsou načrtnuty postavy, které se zde objevují. Claire je tou trpící ženou, která není schopna se vyrovnávat s realitou, v tomhle případě je to tedy ještě dáno skutečností, že ji hodně tíží minulost, kterou si postupně vybavuje.
Od dění ve filmu „Bethany“ očekáváte, že bude gradovat, což se tak nějak děje, možná budete i čekat, že bude gradovat šílenství. A to se také děje. Claire to nemá jednoduché, je manžel ve skutečnosti oporou není, jsou zde postavičky, které mají být spíše divné než skutečně dobré, a tak pomalu, víc než cokoli jiného, čekáte na konec a doufáte, že přijde velmi brzy, protože vás příběh zajímat nebude.
„Bethany“ je takovým standardem ve svém žánru, tedy v podstatě psychologický horor. Standardem ve smyslu dějového. Pokud se ostatních prvků týká, je to spíše podprůměrné, a to od hereckých výkonů, které jsou prostě moc suchopárné, až po atmosféru, která je spíše než atmosférou stupňujícího se šílenství, prostě jen atmosférou podivné bizarnosti, která jako kdyby byla lehce vykořeněna mimo realitu.
Hodnocení: 35 %
