Bláznivý exorcista
Repossessed
USA, 1990, 80 minut
Režie: Bob Logan
Scénář:
Hrají:
Linda Blair (Nancy Aglet)
Ned Beatty (Ernest Weller)
Leslie Nielsen (Jebediah Mayii)
Anthony Starke (Luke Brophy)
Naneštěstí však prakticky nic z toho nebylo v „Bláznivém exorcistovi“ využito. Film by se dal vnímat jako svérázné volné pokračování právě "Vymítače ďábla". Jednu z hlavních rolí zde totiž hraje Linda Blair, představitelka malé Reagan právě z jednoho z nejkultovnějších satanských hororů a „Bláznivý exorcista“ svou úvodní předtitulkovou scénou na tento film takřka přímo odkazuje. Pravdou je, že Blair zde hraje postavu jinou, ale ta byla v mládí posedlá démonem, kterého nakonec vyhnal otec Jebediah Mayii v podání parodického klasika Leslieho Nielsena. Nancy (Linda Blair) je teď již dospělá a vdaná matka dvou dětí. Démon se však vrátí a opět ji ovládne. Posedlá žena požádá o pomoc mladého začínajícího kněze, který ve své nejistotě nejprve o pomoc požádá právě Mayiie (ten však odmítne), později výdělku chtivý televizní kazatelský manželský pár (opravdu nechutný páreček).
Žel, „Bláznivý exorcista“ surfuje spíše na vlnách trapnosti než humoru. Zoufalé snahy o cokoliv humorného se mění pouze v trapné a odpuzující pokusy rozesmát za každou cenu stylem "ber, kde ber, a když to tam není, snaž se to tam najít". Postavy se pitvoří, dolují rádoby vtipné situace a promluvy z nejzatuchlejších končin tupého humoru.
Samotná Linda Blair je v civilní podobě neskutečně nesympatická až odpudivá. Trochu se to zlepší, jakmile ji posedne démon, namaskují ji a přehodí se z polohy nesympaticky nechutné hospodyňky do fuckerské démonické postavy. Leslie Nielsen se ve filmu nudí a je jasné, že když se nudí herec, obecenstvo se bavit nebude.
Jednou (tou výraznější) ze dvou výjimek ohledně zábavnosti je část odehrávající se v posilovně. Zde jako by tvůrci zabrali a nakonec ze sebe nějakou zábavnost vydolovali. Posilovna je zábavná a vtipná. Naneštěstí to vypadá, že si pro ni tvůrci veškerý smysl pro humor vyplýtvali.
Druhou zábavnou složkou je párek televizních vykladačů písma a exorcistů. Tenhle povedený a svým způsobem nechutně komický manželský pár je ostrou kritikou amerického televizního křesťanství a kazatelství. Je až s podivem, že se něčemu tak nechutnému lze vlastně smát. Vykulená manželka (a naprosto skvělým vtipem ohledně skříně s doplňky k její róbě), od pohledu slizký mamonář a jejich růžový pudl nebo co to je za vořecha, ti se pokoušejí dosáhnout humorné kvality posilovny. Sice marně, ale snaha se cení.
Jinak je „Bláznivý exorcista“ stylovou ukázkou úpadku parodického žánru, který se na přelomu 80. a 90. let zhluboka nadechl a začal žít samostatným životem. Nejlepší parodií „Vymítače ďábla“ tak pořád zůstává úvodní scéna druhého „Děsného bijáku“. Což pro parodii zcela založenou na "Vymítači" není dobrá vizitka. Satanužel.
