Blutgletscher (2013)

70%
Když to tající ledovce začnou vidět rudě.

Blutgletscher

Rakousko, 2013, 98 minut

 

Režie: Marvin Kren

Scénář: Benjamin Hessler

 

Hrají:

Gerhard Liebmann (Janek)

Edita Malovcic (Tanja)

Hille Beseler (Birte)

Brigitte Kren (ministryně Bodicek)

 

Skupinka vědců studujících tání ledovců vysoko v Alpách. Podivný objev dosud neznámého organismu. Cosi, co se toulá po okolí a napadlo psa. Zmutovaná liška. Mutující zvířata. A do toho se blížící návštěva ministryně, v jejímž týmu je bývalka věčně chlastajícího údržbáře vědecké stanice. Samota, drsné podmínky, strach, zmatek, děs, rychlé přemýšlení jak naložit s nečekaným novým objevem a kdo ví co všechno venku…

To je ve zkratce obsah rakouského ekologického mutantního filmu Marvina Krena „Blutgletscher“.

Blutgletscher

Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o pouhý epigon Carpenterovy „Věci“ a dalších mutantních hitů, ale při pozornějším pohledu si jde film svou vlastní cestou. Např. poměrně originálním a neotřelým nápadem vzájemné mutace prakticky všeho, co se šustne kolem. To přináší hned několik nápaditých situací a trikových hrátek. A všechno se děje dostatečně (a logicky) rychle, neb jak zazní z úst bioložky Birte: „Hmyz nemá čas na dětství.“ Přesto film nikam nespěchá a všechno dávkuje v příjemném poměru.

Blutgletscher

Co filmu chybí na žánrových a trikových kvalitách, dostatečně dohání velmi zajímavými, sympatickými a herecky příjemně podanými postavami, jako jsou sympatický klaďas Janek, takřka doslova řízná ministryně (skvěle ztvárněná režisérovou matkou Brigitte; v tomto případě protekce padla na úrodnou půdu) nebo Jankova ex Tanja. Film překvapivě dobře zvládá i na prostředí, „rozlet“ filmu a jeho rozpočet nečekaně velký počet postav. Do pozitivních karet filmu hraje také prostředí, nejednou opravdu úchvatné horské exteriéry, příjemná hudba a nejednou zajímavé scény (stříhání nohy mi v paměti utkví opravdu dlouho).

Blutgletscher

Panoramatické nájezdy kamerou si divák opravdu užije. Film s nimi pracuje, zakládá si na nich, ale přesto s nimi neplýtvá a nečiní z nich pouhou vatu, která za chvíli začne prudit. Příběh s prostředím úzce spolupracuje, v tomhle ohledu je tvůrce třeba pochválit, že i když občas něco vypadá trochu uměle, obecně realita s umělou fikcí nakonec splyne ve funkční celek. Ocenit se dá i stará dobrá ruční práce ohledně efektů a „masek“ mutantů. Nejsou dokonale vypiplané, ale na druhou stranu jim chybí ona digitální chladnost a neživotnost, která dokáže zkazit celkový dojem. Útočící kozorožec možná není tou nejlepší maskou hororu nového tisíciletí, ale pořád dokázal vytvořit funkční scénu (obzvláště, když se do ní vložila paní ministryně). Když je dobrá atmosféra, vyděsí vás prakticky cokoliv, a tvůrci tohoto filmu, jako by si toho byli vědomi.

Blutgletscher

„Blutgletscher“ není syrová hororová jízda od začátku do konce, film občas sklouzne k obyčenému „lidskému“ dramatu, lehké ironické komedii či hned od úvodních titulků proklamované ekologické agitce. Dokáže však taky hluboce dojmout, to se ale v příbězích, kde velkou roli hraje pes, stává docela často.

Suma sumárum z „Blutgletscher“ vychází překvapivě sympatický žánrový počin od našich jižních sousedů, který působí jako dobrý odrazový můstek k dalším režisérovým hororům, ať už jde o o tři roky starší neměcko-rakouský „Rammbock“ nebo o rok mladší příspěvek do antologie abecedních hororů „R is for Roulette“.

Hororové filmy (gore, příšery, béčka, zvířata, vědci, mysteriózní)


Přidat komentář