Byzantium
Byzantium
Velká Británie, USA, Irsko, 2012, 118 minut
Režie: Neil Jordan
Scénář: Moira Buffini
Hrají:
Saoirse Ronan (Eleanor)
Gemma Arterton (Clara)
Sam Riley (Darvell)
Sledujeme příběh dvou krásných mladých žen. Nebo alespoň jedna je krásná, Gemma Arterton. Ona je krásná tím vyzývavým sexy způsobem, hned v prvních scénách z ní uvidíte hodně, ale ne všechno. Neil Jordan ví, jak má co dávkovat. Nebo alespoň v tomhle případě to ví. Saoirse Ronan zase hraje takovou introvertnější, samotářskou dívku, a tak se spíše skrývá, a pokud je krásná, tak se to nesnaží dávat moc na odiv. Obě ženy jsou pak k sobě zajímavým kontrastem. A to je teprve to základní, co o nich víme.
Záhy se dovídáme, že obě jsou upírky. Nebo tak něco. Minimálně jsou to dvě ženy, co potřebují krev k tomu, aby mohly dál žít věčně. Nebo hodně dlouho. Zatím je jim dvě stě let a my máme to štěstí – nebo smůlu – že sledujeme nejen jejich současný život, ale také prostřihy do minulosti, které mají především nastínit to, co se z nich obou stalo. Neil Jordan nám vlastně ukazuje jednu variaci na to, jak není sranda žít hodně dlouho – má to destruktivní účinky.
Co si budeme povídat, Jordan v tomhle směru nepřichází s příliš převratnou myšlenkou (předběhl ho například snímek Hlad). Chtěl ji zabalit do filmového zpracování hry od Moiry Buffini. Je to komorní drama, i když jsou zde velké prostory, ale klidně by se to mohlo odehrávat na divadle. Nejde o epickou podívanou, ale více méně o niterné pocity, o postavy. Jen sem tam Neil Jordan ukáže své umělecké cítění naplno, což se odehrává ve scénách, které by na jevišti moc dobře nešly znázornit, snad jen projekcí.
Neil Jordan si natočil svůj další pohádkový příběh a snažil se ukázat, že se vlastně nemusí ani chodit tak daleko od ostatních filmů, které natočil. „Byzantium“ má něco z filmů „Společenství vlků“ (karkulkovská postava hlavní hrdinky v podání Ronan), „Interview s upírem“ (tak k tomu asi moc dodávat nemusím) a nakonec také „Ondine“ (Jordanovi očividně učarovalo prostředí přímořských městeček a vesniček). Hezké, alespoň to sedí do filmografie tohoto autora.
„Byzantium“ není filmem pro každého, je to takové milé, trochu drsné a krvavé rozjímání nad tím, jaký smysl má vlastně nesmrtelný život, co si od něj ženy slibují, jaký smysl má dál jen utíkat. A to je celé. Není to v ničem objevné, není to ničím překvapivé. Neurazí, ale ani nijak zásadně nepotěší. Jako symbolický film by to celkem i fungovat mohlo, kdyby to chtělo sdělit nějakou zásadní myšlenku. To nedělá.
Hodnocení: 50 %
