Hlad
The Hunger
Velká Británie, 1983, 97 minut
Režie: Tony Scott
Scénář: James Costigan, Ivan Davis a Michael Thomas podle románu Whitleyho Striebera
Hrají:
Catherine Deneuve (Miriam Blaylock)
David Bowie (John)
Susan Sarandon (Sarah Roberts)
Cliff De Young (Tom Haver)
Vsadím se, že tohle už jsem někde zmiňoval – nemám rád filmy Ridleyho Scotta a většinou se na ně nedívám. Jediný film, který od něj skutečně uznávám a který naprosto nepochopitelně chybí mezi 101 nejlepšími horory, je jeho „Vetřelec“. Pokud se ale týká jeho bratra Tonyho, jeho filmy vůbec neodsuzuji a myslím si, že jsou poměrně dobré, vlastně se na nějaký sem tam i podívám. Fajn, možná až na „Top Gun“. Pokud se týká prvotiny tohoto režiséra, docela mě překvapila, především v tom smyslu, jak smyslný a odvážný sníme tok je. „Hlad“ je skutečně velmi odvážným a smyslným snímkem. Možná víc erotickým než hororovým.
Film je o upírech, i když se s podobným termínem ve snímku vůbec nepracuje, není zde ani jednou zmíněn a také praktiky krvelačných bestií nejsou těmi klasickými, kdy se dva špičáky zabodnou do krku, roztrhnou kůži a ústa mohou sát krev. Místo zubů mají upíři na krku přívěšek Ankh, který má čepelku, jíž proříznou hrdlo a z toho sají. A když dojde na sání, je film nejděsivější, protože Scott dokáže tyto obrazy prezentovat velmi realisticky, navíc tak, aby to děsilo. Je zde poměrně rychlý střih, krátké nejasné záběry, které se prolínají s jinými. A to všechno za zvuků zajímavé hudební a zvukové složky. Osobně se mi nejvíce líbila scéna hned úvodní, v podstatě titulková, kdy se ocitáme v téměř gotickém baru, kde skupina Bauhaus zpívá svou na tenhle styl skoro geniální píseň „Bela Lugosi’s Dead“. Tahle úvodní scéna do jisté míry vytváří mylný dojem o tom, jaký film ve skutečnosti bude. Rozhodně nečekejte gotický horor, kde budou upíři bledé potvory, co se zakousnou do krku a budou o tom filosofovat.
„Hlad“ je logicky o hladu. Je to ukázka toho, že když něco potřebujeme, jsme schopni jít za všechny hranice, je nám všechno jedno a my klidně zničíme i ty, které milujeme, což dokazuje Sarah v podání Susan Sarandon. Mimochodem ona a Catherine Deneuve, která snad neumí hrát špatně, jsou skutečnými ozdobami tohoto snímku, a to v tom nejlepším možné slova smyslu. I David Bowie ukazuje, že je dobrý herec, ale jeho postava je zde poměrně krátce, za to prodělává úžasnou změnu stárnutí, za kterou by se nemusel stydět ani Benjamin Button. I když v opačném směru.
„Hlad“ je sice o upírech, ale není to ten film, který známe z dnešní doby. Upíři jsou romantičtí a úžasní a skvělí? A na Slunci se lesknou jako diamant? Ne, to vážně ne. Film ani nevychází z klasické legendy s kolíky a slunečními paprsky, ale pohrává si pouze s potřebou krve a s nesmrtelností, která není darem, ale tím nejhorším prokletím, jaké může člověk nabýt.
Finále snímku „The Hunger“ není nijak optimistické. Sarah si uvědomuje, co se s ní děje a raději, než aby století trpěla a skončila neskutečně rychlým stárnutím jako John v podání Bowieho, dobrovolně, i když v krvavém rozpoložení, končí svůj život. V tu chvíli začíná šílet i sama Miriam. Anebo to není šílení? Stává se obětí svých dávných milenců. Že jich muselo být, protože Miriamina historie sahá až hluboko do dob egyptských. Miriam je pak jednoznačnou ukázkou toho, jak děsivé prokletí nesmrtelnosti a hladu může být. Její touha po krvi ji nakonec ničí a je jí předurčen osud stejně odporný, jako ona předurčovala pro své potěšení jiným. Ani pro ni nakonec věčnost není věčností, i její život je ohraničen.
Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Dvě nádherné ženy v lesbické scéně, to je dost velký chyták pro každého chlapa, co má doma zakázané porno. A že ta scéna je poměrně silná. Ale „Hlad“ má další přednosti, ke kterým patří hlavně závěr, ale i děsivost některých obrazů – například zabití mladého chlapce se skutečně zaryje pod kůži.
Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Film je sem tam hodně dělaný na efekt, některé obrazy nejsou úplně jasné, ale Tony Scott skvěle pracuje s postavami, skvěle vede herce a nakonec z toho vychází film, který není geniálním dílem, ale rozhodně zaujme a pro mě osobně je pořád lepší než většina filmů jeho bratra.
