Dean Koontz: Tvář

65%
Někdy se stane, že do únosu dítěte hollywoodské celebrity zasáhne nejen náhoda, ale i síly nepozemské.

Dean Koontz: Tvář

The Face

BB/art, 2005, 470 stran

 

Bývalý detektiv Ethan Truman pracuje jako šéf ochranky jednoho z nejbohatších a nejslavnějších hollywoodských herců, přezdívaného Tvář. Ten teď natáčí mimo Hollywood, kde Ethan zůstal, což je ale trochu dobře, protože má Ethan čas a klid řešit záhadu několika zásilek, které byly Tváři doručeny. Podivných a svým způsobem děsivých zásilek. Některé totiž obsahovaly odříznuté předkožky, mrtvé hlemýždě, poslední pak oko zašité v jablku. Kromě toho Ethan zažívá poslední dobou neobyčejné zážitky, vpravdě děsivé. Nejen, že z nemocnice zmizel jeho mrtvý kamarád z mládí, o němž všechno nasvědčuje, že, i navzdory prohlášení doktorů o jeho skonání, je stále živý, ale sám absolvoval zážitky, během nichž umřel. Stopa jednoho z doručovatelů zvláštní zásilky jej zavede k určitému jménu, to k dalšímu a nakonec se začnou všechny cesty slévat do jedné.

Tvář (The Face)

Tvorba Deana Koontze zrovna neoplývá originalitou, co se týče zápletky. Co ji ale charakterizuje výrazně, je pestrost v rámci subžánru (subžánrů) a stylu vyprávění. Koontz dokáže napsat od sebe tak odlišné knihy, že by je bylo lehké považovat za díla hned několika autorů. Od přímočarých mysteriózních thrillerů dokáže odběhnout ke stejně přímočarým stylovým hororům, míchat subžánrové prvky dohromady (trhriller, sci-fi, fantasy, horor), v jedné knize dokáže být smrtelně vážný, ve druhé dává prostor nevážně se beroucímu (až parodickému) humoru, v jednom příběhu nahlíží do tajů rodinných pout, v jiném rozebírá mezilidské vztahy z obecnějšího hlediska. Člověk je však alfou a omegou jeho vyprávění.

Ve „Tváři“ nadpřirozenou linií obdařil klasický napínavý thriller o bývalém detektivovi, který se snaží zabránit únosu dítěte svého zaměstnavatele. Příběh nás provede Hollywoodskými reáliemi i zvyklostmi, do neklasických a nepřímočarých rovin jej pak nafoukne právě ona mysteriózní (v tomto konkrétním případě až spirituální) přidaná linie. Ta na jednu stranu, obzvláště v první půlce, příběhu poskytne mrazivě temnou atmosféru, na straně druhé lehce rozmělní napínavý spád. Je opravdu zvláštní a jsem přesvědčen, co do odběru a vnímání, že se bude tento prvek u jednotlivých čtenářů lišit.

Koontz se na určitých místech možná zbytečně moc nechal unést popisem a myšlenkovými pochody některých postav, čímž příběh natáhl až na hranici únosnosti. Jinde však dal volný průběh svižnému tempu a rychlejšímu sledu událostí.

„Tvář“ je na jednu stranu klasickým napínavým mysteriózním thrillerem, s barvitě vykresleným prostředím a až sympaticky pojatým záporákem, na druhou stranu jeho propojení s nadpřirozenou a temnou dějovou linií přináší mrazivý zážitek. Kniha přímo nějak nevyděsí, ale z různých příčin je schopna vyvolat (ne)příjemné chvění na správných místech.

 

Hororové knihy (duchové, příšery, béčka, vrazi, děti, mysteriózní)


Přidat komentář