Démon pomsty
Pumpkinhead: Ashes to Ashes
Velká Británie/USA/Rumunsko, 2006, 90 minut
Režie: Jake West
Scénář: Jake West, Barbara Werner, John Werner
Hrají:
Doug Bradley (dr. Fraser)
Lance Henriksen (Ed Harley)
Doug Roberts (Bunt Wallace)
Tess Panzer (Molly Sue Allen)
Nějaký mladík v lese narazí na něco zvláštního – na chlapa, který táhne lidské tělo. Mladík začne utíkat a dorazí ke starému krematoriu, kde hodlá zavolat pomoc. Jenže v krematoriu zjistí, že v něm sídlí překupníci s lidskými orgány vedení místním doktorem Fraserem. A zrovna pracují na mrtvole. Překupníci mladíka chytí, odeberou mu ledvinu a odhodí do bažiny. Jenže mladík mrtvý není, podaří se mu dostat na silnici a do auta místní dívky Molly Sue. Odhalení na sebe nenechá dlouho čekat. V krematoriu a vedlejší stodole jsou nalezeny desítky mrtvých těl, včetně rodinných příbuzných místních lidí. Ze zločinu je obviněna jen část překupníků, rodina Wallaceových. Dr. Fraser zůstává neodhalen. Molly Sue spolu se třemi známými se rozhodnou navštívit starou čarodějnici v lese a požádat o vykonání pomsty na těch, kdo zabili a znectili jejich příbuzné. Čarodějnice jim vyhoví, a tak je opět, již po třetí, vyvolán titulní démon pomsty Pumpkinhead, který ihned začne konat své dílo. Jenže to tentokrát nebude mít tak jednoduché – Dr. Fraser totiž přijde na to, jak se kletby zbavit…
Třetí pokračování „Pumpkinheada“ s podtitulem „Ashes to Ashes“, čistě soukromě řadím do tzv. rumunské vlny hororů. V roce 2005 se do Rumunska sjela skupinka filmařů a filmařek, aby zde restartovali nebo jen rozšířili hned tři hororové série. Vznikly tak 4 až 5 filmů, které jsou různě herecky, scénáristicky či režisérsky vzájemně propojené. Vezměme to postupně. Rick Bota zde natočil sedmý díl „Hellraisera“ nazvaný „Návrat mrtvých“ v němž hraje Doug Bradley a Kari Wührer. Bota natočil i osmý díl „Hellraisera“, „Pekelný svět“, o němž jsem sice zmínku, že by byl natočen v Rumunsku nenašel, ale to, že v něm hraje opět Doug Bradley (to by ještě tak překvapivé nebylo, že ano?) a Lance Henriksen a že jeden ze scénáristů filmu byl Joel Soisson, by na to poukazovalo. Joel Soisson se totiž v Rumunsku ve stejném roce pokusil znovu rozjet hororovou sérii „Proroctví“ a režíroval dvě pokračování s názvem „Vzpoura“, kde hrají Kari Wührer a Doug Bradley, a „Zrada“, v němž hraje Kari Wührer.
No, a konečně se dostáváme k našemu Tykvohlavovi – ten byl natočen v roce 2006, v Rumunsku a hrají v něm – Doug Bradley a Lance Henriksen. A svým způsobem by také mohl být považován za restart. První „Pumpkinhead“, tedy „Démon pomsty“ (a abych oba filmy, ten původní a recenzovaný, protože se v české distribuci jmenují stejně, odlišil a nebyl v tom bordel, první budu uvádět pod původním návem „Pumpkinhead“ a recenzovaný pod českým názvem „Démon pomsty“) byl natočen již v roce 1989, druhý až o pět let později, no a na tento jsme si museli počkat celých 12 let. To už se o restartu hovořit dá, no ne?
Navíc, dějově „Démon pomsty“ tak nějak navazuje na prvního „Pumpkinheada“ – objeví se zde rodinka Wallaceových (kteří v prvním vystupovali jako děti, tady už jsou dospělí) a vrátí se i Lance Henriksen, jehož role se zprvu zdá jen taková „lákací“, aby se tu objevil někdo známý, který natáhne diváky a divačky a po většinu filmu se jeho postava zjevuje jako duch Eda Harleyho z prvního dílu pronášející různá moudra. Ale zdání klame, v závěru se ukáže, že jeho role a postava je docela zásadní. Druhého „Pumpkinheada“ jsem neviděl, ale podle všeho ho toto zpracování zcela opomíjí a přeskakuje. Přesto není třeba k pochopení „Démona pomsty“ prvního „Pumpkinheada“ vidět, objevuje se tu pár flashbacků a pozadí příběhu se odvine během samotného vyprávění.
Dějově je příběh docela dobře vymyšlený, ubíhá svižně (např. oproti dosti nudnému rozjezdu „Pumpkinheada“), v podstatě se pořád něco děje. Scénář se v tomto ohledu hodně snaží a zavádí i menší novinku. Dozvíme se něco o pozadí samotného Pumpkinheada, což považuji za vrchol celého filmu. Ani scénárista se však, v rámci svižnosti děje, nevyhnul několika povážlivým chybám. O Pumpkinheadovi se vždy hovořilo (a to i v tomto díle) jako o někom, jehož jediným posláním je pomsta a pro jejíž vykonání se nebrání odstranit si z cesty každého, kdo se mu v tom jakýmkoliv způsobem snaží (byť i nezáměrně) zabránit, či je překážkou na této cestě (a to včetně těch, kdož jej vyvolali). Ve filmu je však několik scén, při nichž si říkáte, kde sakra ten Pumpkinhead je a co zrovna dělá? Vypadá to asi takhle, Pumpkinhead někam naběhne a odkrágluje někoho ze skupinky těch, kdož jsou jeho cílem. Jenže pak se zbytku skupinky podaří utéct a scénárista jim dá strašnou spoustu času, dokonce i na to, aby mohli řešit nepodstatné kraviny. A tyto scény jsou tak dlouhé, že už si fakt začnete říkat, kde je ten Tykvohlav? Šel si pro GPS, aby ten zbytek našel? Skočil si na kafe? Další „novinkou“ je to, že lovená oběť přijde na to, jak si od kletby pomoci a doktor Fraser se v tomto ohledu snaží docela pečlivě.
Herecké výkony nějak moc nevybočují z průměru podobných béčkových hororů. Lisa McAllister svou věčně sfetlou Dahliu sem tam trošku přehraje, Doug Roberts svého až k posrání vyděšeného Bunta přehrává trochu více. Výjimkou je tak jen Doug Bradley. V "Hellraiserech" hereckého prostoru moc neměl (a to ani ve trojce, kde hraje i bez masky) a v ostatních filmech, v nichž jsem ho viděl, jen tak přicmrndával. Tady ale táhne celý film. Jeho Doktor Fraser je na míle napřed oproti všem ostatním postavám filmu a jeho hercům (no, snad až s výjimkou staré čarodějnice, tu já žeru už od jedničky). Bezcitný (ale přesto svým způsobem týmově smýšlející), chladně a rozumně uvažující i v nejvypjatějších situacích, pídící se po řešení daného problému, ať to stojí, co to stojí, trochu více než zdravě egoistický. Jsem rád, že jsem ho konečně mohl vidět předvést své herecké umění. Možná by si to ale příště zasloužilo lepší film.
Zcela bez jakékoliv výtky bych viděl hudbu. Podobně jako Bradley, na takový snímek až možná zbytečně moc dobrá. Líbivé melodie, na jejichž vlnách se nádherně přenesete i přes skřípající sekvence filmu.
Co film jako celek sráží nejvíce, je jeho levnost. Jde hlavně o triky a masky. Samotný Pumpkinhead, figurující jako gumová (?) maska (někdy v detailnějších záběrech, někdy v celém profilu) je dobrá a vcelku se mi líbila. Dojem z ní však kazilo několik počítačových animací démona ve větších záběrech (střecha kostela), to je naprostá tragédie. Jako bych hrál tak 30 let starou počítačovou hru. Tohle filmu sráží nejvíce procent, nebýt této opravdu výrazné vady, zřejmě bych s hodnocením šel i výše.
Obecně mě film zaujal více, než bych od něj čekal. Jak už jsem psal, připadal mi svižnější, zajímavější a celkově méně nudný než první „Pumpkinhead“, i některé herecké výkony jsou lepší, trikově a atmosférou je na tom už trochu hůře – odehrává se mnohem více v interiérech než jednička.
Při sečtení všech negativ (počítačové triky, slabší úmornost Pumpkinheada při svém poslání) a pozitiv (Doug Bradley, čarodějnice, poodhalení Tykvohlavova původu) jde o jasný, bez problémů přežitelný a místy mile překvapivý průměr. Mohlo to zcela určitě dopadnout mnohem lépe (stačilo by jen trochu více peněz), ale také mnohem hůře.
