Česká republika, 1996, 24 minut
Režie: Karel Smyczek
Scénář: Martin Bezouška, Dušan Kukal
Hrají:
Lukáš Vaculík (malíř)
Martina Šmuková (Helča)
Václav Chalupa (brýlatý)
Barbora Srncová (dívka)
Mladému malíři ujede poblíž hradu Kramberk zpáteční autobus, a tak se přidá ke skupince čundráků, která u hradu popíjí pivo. Zalíbí se mu jedna z dívek a začne malovat. Dívka a její známí jej přizvou a po přátelském rozhovoru pozvou na Kramberk na noční party. Její součástí je hlavně zajímavá hra – hráči si postupně vybírají role (kat, král, obžalovaný, soudce, dráb, žalobce) a inscenují soudní proces od obžaloby po vykonání trestu. Když začíná hra nabírat na obrátkách a on v jejím rámci „své dívce“ musí dát na holou, začne se mu hra líbit. Jenže obžalovaného může stihnout jakýkoliv trest…
Seriálový „Draculův švagr“ zrovna neoplývá přebujelou kvalitou a nebývá ani zrovna moc chválen. Přesto se v něm objevily dvě výrazné adaptace Švandrlíkových povídek. „Láska na Kramberku“ k nim patří a je z těch dvou (a celého seriálu) jednoznačně nejlepší a nejpovedenější. Obsahuje naprosto všechno, co má správný (nejen) televizní hororový (nejen) povídkový příběh mít – tajemství, stoupající mrazivé napětí, houstnoucí atmosféru, lehký náznak erotiky, překvapivé vyvrcholení a (pokud mě paměť neklame) je to jeden z pouhých dvou dílů seriálu, v němž i na nějakou tu krev dojde.
Příběh je dobře strukturovaný, má solidní spád, herecké výkony jsou více než v normě (Vaculík zvládl svého malíře, který se najednou ocitl ve své vlastní verzi Jiříkova vidění, na výbornou), dočkáme se na atmosféru celého seriálu asi nejdrsnějšího (ale o to lepšího a působivého) závěru, který je povedeně doplněn lehce cynickou, ale úchvatnou hláškou. Prostě zajímavá zápletka, odehrávající se v zajímavém prostředí, jejíž decentní televizní zpracování je velkým plus, dodává totiž atmosféře správný mrazivý punc, zcela poplatný rčení, že méně je někdy více.
Žádná stopa po snad již klasickém humoru seriálu, tohle je prostě ryzí, čistokrevný horor a zcela určitě se nebudu dopouštět nestoudného rouhání, řeknu-li na plnou hubu, že je to jeden z nejlepších českých porevolučních hororů (a ještě k tomu „pouze“ televizně seriálový), co jsem zatím viděl. Pro tento díl stojí za to projít všemi předešlými víceméně průměrnými díly.
