Česká republika, 1996, 20 minut
Režie: Karel Smyczek
Scénář: Martin Bezouška, Dušan Kukal
Hrají:
Břetislav Rychlík (Hynek)
František Němec (doktor)
Viktor Mauer (starožitník)
Jitka Horská (Klára)
Starý mládenec Hynek rád chodí na ryby. Poslední dobou ho však sužují podivné sny, v nichž se mu zjevuje starý pohřební vůz, z něhož mu mává tajemná dívka. Jednoho dne prochází Hynek kolem starožitnictví a jeho majitel ho pozve dál. Na dvoře obchodu Hynek objeví pohřební vůz, který vypadá úplně stejně jako ten z jeho snu. Hynek se rozhodne, že ho musí mít, starožitník o tom nejprve nechce ani slyšet, nakonec však s prodejem souhlasí. Hynek má totiž plán. Zjistil si všechno o té dívce ze snu – že se jmenuje Klára a že je již mrtvá. Pomocí pohřebního vozu by se s ní však mohl spojit. Domluví se tedy s psychiatrem a oba, i s pohřebním vozem, se vydají k rybníku, kde se mu Klára zjevila poprvé.
Při sledování „Draculova švagra“ je třeba mít na paměti několik věcí – je to televizní produkt a hlavně, je to český produkt. Což by nemělo vyznít nijak negativně, jen je třeba nečekat českou obdobu „Masters of Horror“ či Tales from the Crypt. Na druhou stranu, obavy z toho, že je Švandrlík znám hlavně jako autor komediálních „Černých baronů“ nebo jeden ze dvojce Neprakta-Švandrlík, která nás po dlouhou dobu (nejen v „Dikobrazu“) oblažovala kreslenými vtipy, a že tedy půjde hlavně o komediální záležitost (kvůli kteréžto představě jsem já jeho knihu v knihovnách a antikvariátech vždy s úsměvem míjel – až díky tomuto seriálu jsem zjistil, jak velká chyba to byla), můžete rovnou hodit za hlavu. Seriál na vás nevylije kýbly krve, ani nebudete muset uhýbat před létajícími končetinami a klidnit svůj žaludek při pohledu na vyhřezlá střeva, ale naprosto překvapivě má nejednou to, co by měl horor mít – atmosféru. Sice tedy ne nějak nervy drásající, ale místy opravdu dobře vybudovanou.
„Pohřební vůz“ si vystačí s málem. Muž středního věku, jež propadne svým snům až na samotnou hranici posedlosti a odevzdanosti. Břetislav Rychlík ho hraje docela dobře, má na to přesně ten ztrápený a pro ostatní jen těžce pochopitelný výraz ve tváři a nakládá s ním zcela v rámci charakteru své postavy. Problém už trošku je, když začne mluvit, to se ta aura trochu rozplývá. Podivíni jsou ale často svérázné a barvité osobnosti, takže to je v rámci žánru a hlavně kvalit seriálu v normě. To František Němec coby psychiatr je jiný formát. Němec je charakterní herec s ostře řezanou tváří jako dělanou pro silné hororové postavy přesně jako hraje tady. Hrát ve více hororech (kromě tohoto seriálu ho můžeme vidět např. v televizní duchařině „Travis“ (1997)), věřím tomu, že by se mohl lehce stát českým ekvivalentem Vincenta Price.
Pomineme-li jen na pár vteřin se objevivší Jitku Horskou jako Kláru, která v podstatě nemá co hrát, jen poskytla svou tvář, třetí postavou rozehrávající příběh je starožitník ve výborném podání Viktora Mauera. Stará obchodnická škola, decentní, rozumná a starožidovsky onikající (onikání by se zase mohlo vrátit do módy), která sice důrazně varuje před nebezpečím, na druhou stranu si uvědomuje, že každý je svého štěstí strůjce a osud se nedá zastavit. Proto řekne, co musí, a ustoupí stranou. Tyto tři postavy a zajímavě vytvořená jaksi mysteriózně mystická lehká atmosféra, vytváří z „Pohřebního vozu“, tohoto velice jednoduchého a prostého příběhu, ucházející úvod českého hororového seriálu. A věřte, že čistý průměr je v tomto případě dobré hodnocení.
