Dům v růžích
Rose Red
USA, Kanada, 2002, 254 minut
Režie: Craig R. Baxley
Scénář: Stephen King
Hrají:
Nancy Travis (Prof. Joyce Reardon)
Matt Keeslar (Steve Rimbauer)
Kimberly J. Brown (Annie Wheaton)
David Dukes (Profesor Carl Miller)
Stephena Kinga jsem měl jednu dobu opravdu hodně rád a žral jsem všechno, co napsal. Přečetl jsem snad všechno, co jsem mohl, a tak jsem si chtěl najít i nějaké ty filmy podle jeho děl. Ty známější mě dostaly, ty méně známé tolik ne, ale šlo hlavně o to, abych je viděl. A tak jsem se dostal k „Domu v růžích“, filmu, k němuž Stephen napsal scénář, aniž by adaptoval svůj román. V té době jsem ale nevládnul tolik angličtinou a titulkovanou verzi jsem bohužel neměl. Na film jsem trochu zapomněl, ale konečně jsem se k němu vrátil, naštěstí v době, kdy už titulky nepotřebuji.
Já mluvím o filmu, ale ona je to ve skutečnosti třídílná televizní minisérie. Rozdělení na tři díly je trochu moc, protože ten příběh sám o sobě tak silný rozhodně není. Ale sám Stephen King napsal scénář, tak třeba by to nemuselo být až tak špatné. Já mám vlastně rád, když je něco rozpracováno na delší části, ale v případě hororu to může hodně ubrat na atmosféře, což se v tomhle případě děje. Přece jen je minisérie primárně o domu hrůzy, a to není zrovna originální téma.
„Dům v růžích“ vypráví snímek o Domu v růžích, respektive sídle, které se nazývá Rose Red. Již na první pohled sídlo vypadá děsivě, ale to je pak ještě spojeno s tím, že se dovídáme jeho historii, která je plná úmrtí, ať už náhodných, anebo podivných a těžko vysvětlitelných. A tohle je trochu problém celé první části. Je to spíše přednáška o tom, co se v Rose Red všechno stalo. Podáno je to opravdu jako přednáška, která ani není moc záživná, což je především škoda, protože ten potenciál tu je. Právě ta historie domu mě kdysi na celém příběhu zaujala.
Dějově snímek trochu připomíná To, tedy především v tom, jak je zde důležitá minulost, jak se vytváří skupinka různorodých lidí, kteří navíc mají v některých případech i speciální schopnosti. To vede k tomu, že se vytváří poměrně zajímavá směsice lidí, kteří stojí za pozorování, alespoň chvilku. Je ale hodně zaměřeno na to, že zde lidé umírají, ale toto není podkresleno potřebnou atmosférou. Naopak scény se jeví roztahané a zdlouhavé, což hlavně ve třetí části docela mrzí.
Nemyslím si, že to je vyloženě špatné dílo ze strany Kinga, ale je to obecně spíše průměr v rámci toho, co bylo podle něj natočeno. I když zde chybí román, ze kterého by se adaptovalo, zůstává pocit, že atmosféra chybí také, a celkové je to tak trochu klišé, a to jak ze strany hororu o domě hrůzy, tak i ze strany filmového hororu podle Kinga. Ve skutečnosti tu nejsou postavy, které by mě opravdu uhranuly, stejně jako zde není dům, který by celkově seděl na pevných základech.
Hodnocení: 50 %
