Fell #9
Vydalo nakladatelství Image, leden 2008
Scénář: Warren Ellis
Kresba: Ben Templesmith
Fell: Kruté město je komiksem velmi zvláštním, velmi originálním. V České republice vyšla sbírka osmi sešitů, ale pokračování se neočekává. Proč? Protože Warren Ellis s Benem Templesmithem vytvořili už jen devátý sešit a s těmi dalšími se to tak nějak zaseklo. Sice už v lednu 2011 Warren Ellis na svých stránkách oznámil, že scénář pro desátý díl je hotový, ale finální výsledek v nedohlednu. Ještě v únoru pustil Ben Templesmith ven nějaké ty náčrty, ale od té doby ticho po pěšině.
Myslím, že je vhodné si představit devátý díl, který vyšel už v roce 2008 a který se nevešel do sbírky Fell: Kruté město. Osmý díl neskončil nijak otevřeně, a tak nám devátý díl mohl představit nový příběh ze života detektiva Fella a jeho nuceného přesunu do Snowtownu, města za mostem, kde by nikdo jiný nechtěl žít nebo pracovat. I na Fella to musí mít vliv, a tak si jej pozval jeho vedoucí, který má pochyby o tom, že Fell nucený přesun zvládá.
Hned se však naskytne příležitost, aby detektiv dokázal, že je tím pravým mužem na svém místě. Mají před sebou případ, kde potřebují vyjednavače. Fell okamžitě naběhne s tím, že má za sebou základní kurz, který sice trval jen pár minut, ale tak všechno se počítá, že? Případ je na první pohled trochu zvláštní. Soused nahlásil, že už tři dny neviděl starší pár vyjít z bytu, a když se k nim pokusil doklepat, ozval se cizí člověk, že nikoho dovnitř nepustí. Nevznesl však žádné požadavky, což je přece jen trochu divné. Detektiv Fell přichází na místo a přes dveře vyjednává. Málem při tom sice umře, ale nakonec se mu podaří vstoupit dovnitř a odhalit pravdu.
Devátý díl není o tom, jak jsou obyčejní lidé někdy šílení, ale poukazuje především na to, že systém, který existuje, nefunguje. Má problémy, které prostě vyplývají jenom z toho, že ti u moci nemají zájem, nemají odpovědnost a je jim všechno tak nějak jedno. A na to doplácí ti obyčejní, co jenom někdy potřebují pomoc, protože jinak se nemohou ze svých problémů dostat. Veřejné zdravotnictví? Ne, to není vždycky valná sláva. Ti, co na první pohled vypadají jako kriminálníci, se nakonec stávají oběťmi. Není to velké zjištění, ale ve Warrenově a Benově stylu to vyznívá velmi dobře.
Myslím, že tenhle příběh má stále potenciál, kam by mohl růst, jaké věci by nám mohl odhalit. Je opravdu škoda, že vydávání jednotlivých dílů je tak pomalé, respektive, že se vlastně zastavilo. Pochybuji, že se brzy dočkáme byť jen desátého dílu, stejně jako si nemyslím, že by měl brzy následovat jedenáctý. Ale musíme doufat. Zatím je však mnoho dalšího, co nás může v komiksovém světě těšit a co si na Necronomiconu představíme.
Hodnocení: 80%
