From a Whisper to a Scream
USA, 1987, 99 minut
Režie: Jeff Burr
Scénář: Jeff Burr, C. Courtney Joyner, Darin Scott
Hrají:
Vincent Price (Julian White)
Susan Tyrrell (Beth Chandler)
Clu Gulager (Stanley Burnside)
Terry Kiser (Jesse Hardwick)
Ve věznici popraví vražedkyni Katherine White. Reportérka Beth Chandler účastnící se popravy se po jejím konci vypraví za Katherininým dědečkem, knihovníkem Julianem Whitem. Ten jí v rozhovoru sdělí, že to, co udělala Katherine, vychází přímo ze zdejšího městečka Oldfieldu, jež má dlouhou historii ohledně násilí a hodně vrahů jej označuje za své rodné město. Poté jí odvypráví čtyři příběhy, jimiž své tvrzení chce podpořit. První je příběh Stanleyho Burnsidea, který miluje svoji kolegyni z práce a ve fyzickém naplnění své touhy mu nezabrání ani její smrt. Druhý příběh vypráví o Jesse Hardwickovi, který se sice shodou nemilých okolností dostane ve správnou dobu na správné místo, získaná nesmrtelnost mu však nepřinese kýžené štěstí. Třetí příběh vypráví o lásce pouťového pojídače skla a žiletek Stevena a krásky Amarrillis, která však narazí na něco, co je ještě silnější než ona. Čtvrtý příběh vypráví o osudech čtyř vojáků americké občanské války, kteří sklidí, co válka zasela.
Tento film, kolující světem i pod názvem „The Offspring“, patří k mým nejoblíbenějším filmovým hororovým formátům. Za stěžejní základ hororového žánru totiž považuji právě jeho povídkovou podobu. A je už docela jedno, jde-li o literární nebo filmovou podobu. Povídka dokáže atmosféru nahustit a vybudovat nejdokonaleji. Oprošťuje také příběh od hluchých a nudných scén (někdy samozřejmě ne). Je velice smutnou skutečností, že se v současné době již podobné filmy skoro vůbec netočí, a pokud už přece jen, nejsou tak kvalitní jako ty povedené záležitosti osmdesátých let.
Snad i proto byl pro mě tento dosud neznámý film, jeden z posledních hororové ikony Vincenta Price (ve filmu již značně sešlého, přesto pořád výborného), příjemným překvapením.
Jednotlivé povídky v sobě koncentrují takřka vše, co tvoří základy hororového žánru – hrůzu, děs, bizarnost, smrt, krev, násilí, bolest, zlo jako všední denní záležitost a nedílnou součást lidského života. Kromě toho obsahují i něco navíc. Hned první povídka překvapí naservírováním nekrofilie a náznaků incestu. Další dvě povídky, po více méně hlavně konverzačním rozjezdu, zakončí silný a krvavý závěr a poslední povídka, jež by mohla být lehkou variací na Kingovy „Kukuřičné děti“, přinese sociálně antimilitaristický podtón, neboť skutečností je, že válka je kurva a dělá s lidmi opravdu neuvěřitelné věci, obzvláště s těmi nevinnými.
Pochválit na filmu se dá hodně. Zajímavé postavy a herecké výkony – již zmiňovaný Vincent Price, Clu Gulager v úchvatné roli Stanleyho Burnsidea, Susan Tyrrell jako reportérka Beth Chandler. Dobrý výběr povídek. Vytknout by se dalo něco snad jen jejich řazení. Kdyby šly v opačném sledu, bylo by to přínosnější. Takhle mají povídky sestupnou tendenci. Nejlepší je hned ta první a (v porovnání s ostatníma) nejslabší poslední. Triky a masky na svou dobu na výši (Burnsideův potomek, Stevenova žiletková exploze nebo jeho pouťoví kolegové). Místy opravdu zajímavá je hudba i jednotlivé propojení vyprávěných povídek.
Vytknout se, snad kromě již zmíněnému pořadí povídek, nedá filmu nic závažného. Film jako celek působí velice konzistentně, jde z něj cítit zápal a cit pro daný žánr. „From a Whisper to a Scream“ tak již zřejmě navždy zůstane barevnou a voňavou květinou na smetišti filmových dějin, k níž stojí za to tu a tam přivonět. Voní hezky.
