Hard Shoulder
Velká Británie, 2012, 82 minut
Režie: Nicholas David Lean
Scénář: Nicholas David Lean
Hrají:
Jamie Foreman (Dog)
Wil Johnson (Carl Foster)
Jon Campling (Diggs)
Angela Dixon (Maddie Foster)
Co vlastně chtějí říct filmy jako „Hard Shoulder“ (někdy uváděný také jako „Dead End“)? Chtějí šokovat? Chtějí nám povědět zajímavý příběh? Chtějí nám ukázat, kam až sahají možnosti gore ve filmu? Chtějí nám ukázat propojení hororu a psychologického filmu? Ale jak to chtějí udělat, když nemají ani na jedno? Není zde dobrý příběh, který by zaujal, provedení, které by nadchlo, anebo něco navíc, co takový film prostě potřebuje nebo jinak naprosto zapadne.
„Hard Shoulder“ je britský snímek, který nám vypráví o Carlovi. Je to muž, který je poměrně pracovně vytížen a podle všeho se to odráží na celém jeho životě. V rodině mu to dvakrát neklape, ale přesto se všichni rozhodnou, že si vyjedou. Již na začátku nám film staví určitou psychologickou bariéru, která mezi jednotlivými členy bude existovat, různá tajemství, která před sebou mají. Nutno říct, že nic moc z toho, co zde bylo ze začátku prezentováno, není využito a „Hard Shoulder“ si jde vlastní cestou, což je sice chvályhodné, na druhou stranu závěr vyznívá spíš fantasmagoricky než jako takový, který je založený na dobrém příběhu, z něhož vychází.
Přesto jsou zde jasně určené zvraty, které nejsou úplně špatné. Rodina jede na výlet a na silnici, v noci, ji potká vozidlo, které očividně nemá přátelské úmysly. Vyvstává otázka, zde se bude jednat o film podobný thrilleru Duel, anebo dojde na něco jiného. Čeká nás něco jiného. Rodina má nehodu a probouzí se svázaná ve společnosti jiné divné rodinky. Čeká nás mučení, ale v tomhle směru spíš jen takové náznaky. Film není nijak naturalistický, spíš realistický. Ani silné scény, které na diváka udělají dojem, zde nejsou ve velkém množství. Jedinou bylo „znásilnění manželky“, které sleduje Carl přes záběry z kamery. To jsem skutečně měl jedinkrát pocit, že „Hard Shoulder“ v sobě má něco navíc.
Z filmu „Hard Shoulder“ by šlo vykřesat trochu víc. Kdyby se tvůrci trochu snažili, měli větší rozpočet, nikoli pro herce, protože ty si rozhodně špatně nevybrali, ale spíš pro efekty, pro lepší techniku, pro lepší gore, vypadalo by to celé lépe. Takhle je to jen podprůměr, který je naprosto zabitý závěrem, jenž mi přišel přeplácaný, nedůvěryhodný a prostě tak nějak nesmyslný.
Pokud se mělo jednat o psychologický film, proč tam musel být ten finální zvrat? Copak to nešlo udělat i bez toho? Já vím, že v tomhle směru je „Hard Shoulder“ jiný než ostatní filmy, je to originální, to oceňuji, ale mělo by to sedět celé koncepci filmu, a ne že najednou se celé vyznění mění jen proto, že se na konci změní žánr. Scenáristicky to není dobře a snímek pak zbytečně působí uměle, jako kdyby tvůrci už pořádně nevěděli, čím to oživit. Je to ale britský film a přece jen jsou zde náznaky toho, že by to za jiných podmínek mohlo fungovat o dost lépe.
Hodnocení: 35 %
