Harry Adam Knight: Worm
Phantom Press, 1991, 190 stran
Do nemocnice v Middlesexu přijde vyhublá dívka na pokraji smrti, stěžující si na bolesti břicha. Během operace jí v útrobách objeví neobyčejně velkého červa, který napadne operujícího lékaře. Dívka operaci nepřežije, všechno je ale smeteno ze stolu a případ uzavřen. To se však nelíbí sestře zemřelé Olivii Finch, která si najme soukromého detektiva Edwarda Causeyho. Stopy brzy vedou k lékaři, který mrtvou sestru Olivie ošetřoval. Zatímco se začnou objevovat další mrtví s červy nadměrných velikostí v útrobách, vyšetřování Causeyho přivede až ke známému pasákovi a gangsterovi s nevalnou pověstí. A také do nemocnice, protože se Causeyho někdo pokusí zabít. Olivie se zatím nechá přijmout do sanatoria lékaře, ošetřujícího její mrtvou sestru. A pod městem, v kanalizačních tunelech, se plazí cosi obrovského…
Harry Adam Knight se v knize „Tunel“ tentokrát vydal cestou klasického detektivního thrilleru, okořeněného červím hororem, požírajícím své oběti zevnitř, pokusy na lidech a trochou toho sexu a násilí. Čtenář tedy nebude ochuzen o klasické hororové scény, ať již nechutného či atmosférického zaměření, ovšem v klasickém béčkovém duchu. Knight opravdu nepíše vysokou literaturu, přesto se zde vybičoval ke košatější zápletce a zajímavějším charakterům. To „Tunel“, na rozdíl od některých jiných jeho knih, činí jaksi… jak bych to vyjádřil… inteligentnější.
Nosnými prvky příběhu, obsahujícího akci, napětí, humor i trochu toho hnusu, jsou tentokrát postavy s jasnými a čitelnými, přesto zajímavými, charaktery. Máme zde klasického drsného, brutálního a nechutného záporáka, který projevuje sadistické sklony a trpí zatvrzelým rasismem vůči bílým smíchaným s latentní misogynií. Z donucení mu sekunduje light záporák, tedy lékař provádějící pokusy na lidech s geneticky upravenými červy. Detektiv Causey je klasický klaďas s temnou aurou alkoholika s životem v troskách. Ale je to prostě fajn chlap. Trochu tajemná je sestra zemřelé Olivia, jejíž lesbické sklony jsou jen letmo naznačeny a obecně je škoda, že se její charakter více nerozvinul. Na to, jak je „Tunel“ útlý, se v něm pohybuje docela dost postav, hlavních i vedlejších. Zajímavostí je, že v nich Knight poměrně nenásilně reflektoval multikulturní prostředí Londýna, setkáme se s postavami různých národností a ras. Knight, jakožto australský rodák, si dokonce neodpustil docela zábavný vtípek ve stylu Australané versus Britové.
„Tunel“ plyne svižně, bez větších odboček, přímo k závěru. Ten se postupem času, jak se kniha blíží ke konci, může zdát rychlý a zbrklý, řečeno je však vše, v rámci zápletky a příběhu není nic opomenuto. I když některé linie by mohly být ukončeny komplexněji a barvitěji. Úplný závěr se nese v klasickém atmosférickém duchu čehosi tajemného, co zůstalo tam venku. S notnou dávkou ironického humoru.
„Tunel“ je Knightova klasická houska na krámě. Ale ta chutná, křupavá, příjemně slaná, ještě vonící čerstvým těstem a pecí.
