I corpi presentano tracce di violenza carnale
Itálie, 1973, 89 minut
Režie: Sergio Martino
Scénář: Ernesto Gastaldi a Sergio Martino
Hrají:
Suzy Kendall (Jane)
Tina Aumont (Daniela)
Luc Merenda (Roberto)
John Richardson (Franz)
Původní italský název „I corpi presentano tracce di violenza carnale“ je celkem dlouhý, a tak člověk ještě vezme zavděk anglickým „Torso“, což je název, pod kterým byl snímek uváděn v mezinárodní distribuci. Pokud byste se pídili po tom, co vlastně znamená ten italský titul, jako jsem se po tom pídil já, tak je možné jej přeložit jako „Těla vykazují známky tělesného násilí“. Ono by to asi šlo přeložit jako znásilnění, ale to rozhodně není případ všech mrtvol v tomto filmu.
Sergio Martino je režisér, který mě svou tvorbou už dokázal zaujmout. Jeho snímky Morte sospetta di una minorenne a Tutti i colori del buio jsem hodnotil vysoko a nejinak to bude s filmem „I corpi presentano tracce di violenza carnale“, který opět dokazuje, že tvůrce měl schopnosti na to, aby rozehrál zajímavou, celkem násilnou hru, která je v tomhle případě hodně smyslná. Protože jestli máte rádi tamto, jak se to... jo, prsa, tak Sergio Martino je váš člověk a v tomhle filmu vám jich naservíruje dostatek a navíc krásně různě tvarovaná.
Příběh není nijak zásadně komplikovaný, i když vraha samozřejmě budete znát až na konci, ale přesto zde nejsou místa, kdybyste se naprosto nudili. To, jaký je zde tah na bránu a jak Sergio Martino celý film zvládá, je jen ukázkou toho, že předchozí kladná hodnocení nebyla ani trochu náhodou. A přitom jde jen o to, jestli se mladým holkám podaří utéct před šílencem, který jednu po druhé vraždí. A ony utečou, do jiné části Itálie, ale stejně jim to není moc platné.
Skvělé schopnosti Sergia Martina se ukazují ve scéně, kdy se dívka snaží uniknout tím, že dát pod dveře noviny, vytlačí klíč, který je na druhé straně a noviny si přitáhne. Není to originální scéna, ale to, jak je podána, vám skutečně dovede nahnat pořádnou husí kůži, protože je prostě dobře natočena a má skvělou pointu. Také je to scéna těsně před odhalením toho, kdo je ten příslovečný vlk v rouše beránčím.
Sergio Martino patří k těm lepším autorům italské školy a film „I corpi presentano tracce di violenza carnale“ je toho jen dalším důkazem. Je to film, který je napínavý, je to film, který je sexy – a nejen z pohledu žen, jsou zde i zajímavé záběry Itálie – a je to film, který není scenáristicky chudý. Ta finální pointa není z nejdokonalejších, ale rozhodně jsem neměl pocit, že bych byl jako divák o něco ochuzen.
Hodnocení: 75 %
