Insomnie
Insomnia
Norsko, 1997, 96 minut
Režie: Erik Skjoldbjærg
Scénář: Nikolaj Frobenius a Erik Skjoldbjærg
Hrají:
Stellan Skarsgård (Jonas Engström)
Sverre Anker Ousdal (Erik Vik)
Gisken Armand (Hilde Hagen)
Kristian Figenschow (Arne Zakariassen)
V některých případech vyjde remake lépe než původní film. Je s podivem, že to říkám v případě, kdy je originální film norský a remake americký, a ještě více je to s podivem, když si člověk uvědomí, že hlavní roli v norském filmu ztvárnil Stellan Skarsgård, což je herec, kterého obdivuji a který neumí špatně hrát. A nehraje špatně. Jenže problém není v něm, ale tak nějak v celém filmu.
Nikolaj Frobenius a Erik Skjoldbjærg vycházeli ve svém scénáři ze zajímavého předpokladu. Co se stane, když je detektiv povolán do oblasti, kde zrovna nezapadá slunce? Detektiv navíc zastřelí svého kolegu. Sice omylem, ale přece jen je pořád vrah. Alespoň ve svých očích ano. Je to jeden z důvodů, proč v prosluněné noci není schopen oči zamhouřit a usnout. Nedá se nic dělat, pořád musí řešit případ, který se mu dostává hluboko pod kůži, stejně jako se mu pod kůži dostává i vrah, o němž ví, že je vrahem, ale není schopen mu to dosvědčit. Alespoň ne hned.
Ano, pokud člověk zná americkou verzi filmu, kterou režíroval Christopher Nolan, pochopí na první pohled, že příběh je skutečně totožný. Přesto jsou filmy odlišné. Když se člověk podívá například na „Ať vejde ten pravý“ a na jeho britsko-americkou verzi Let Me In, okamžitě pozná, že se jedná o kopie, jen s jinými herci. Rozdílů je zde minimum. I „Insomnie“ jsou si velice podobné, ale americká verze má přece jen něco, co té norské chybí – emoce.
Když se dívám na norskou „Insomnii“, mám pocit, že je tu všechno tak nějak odtažité. Jako kdybych nesledoval film, jen neosobní záznam, do kterého se nedokážu vměstnat. Postavy jsou nepřístupné, jako kdyby byly spíše napsané než zahrané. Stellan hraje dobře, jako vždy, hlavně jeho postupné propadání se do hlubin způsobených nespavostí je podáno dobře, ale jeho osud, jeho konfrontace s ostatními postavami je nezajímavá, plochá a vše vyznívá tak nějak do ztracena. Je to škoda, protože od Norů bych čekal trochu osobnější výpověď, která diváka přikurtuje k židli.
Al Pacino a Robin Williams hráli v remaku skvěle a vytvořili postavy, které jsou silné a zapamatovatelné. Hlavně Robin Williams výrazně překonal svého norského kolegu. I proto si myslím, že si americká „Insomnie“ zaslouží trochu víc než původní norská. Jako kdyby Norové jen rozpracovali látku, které se chopil Nolan a dal jí ducha, dal jí srdce. Neříkám, že původní film je špatný, ale tohle je jeden z těch případů, kdy remake překonal originál. Nestává se to příliš často, ale sem tam ano.
Hodnocení: 65%
