Kyonyû doragon: Onsen zonbi vs sutorippâ 5
The Big Tits Dragon / Big Tits Zombie
Japonsko, 2010, 73 minut
Režie: Takao Nakano
Scénář: Takao Nakano
Hrají:
Sora Aoi (Lena Jodo)
Risa Kasumi (Ginko)
Mari Sakurai (Maria)
Tamayo (Nene)
Pětice mladých japonských striptérek čirou náhodou na svém pracovišti objeví tajný vchod do místnosti, v níž se skrývá zvláštní kniha. Když z ní kus přečtou, začnou z okolních hrobů vylézat zombíci a holkám nezbude, než se bránit. Jedna z nich ovšem přijde na to, jak si zombíky podmanit a udělat si z nich své poslušné otroky. Její kolegyně tak kromě zombíků musí bojovat i se svou bývalou kamarádkou.
Asi takhle, vezměte jako předlohu manga sérii „Kyonyû doragon“ Rei Mikamota, angažujte několik sličných pornohereček, dokola si opakujte mantru z perexu recenze (protože je to to nejhlavnější a v podstatě jediné důležité, co film poskytne a je třeba o něm vědět) a všechno to zalijte notnou omáčkou typického japonského bizarního trashového filmového humoru. A více není třeba psát, protože asi neexistuje typičtější popis tohoto filmu. Podobný film totiž nemusí mít děj. Ani zápletku. A vlastně ani žádné vyvrcholení… I když…
Jsou filmy, o kterých je lepší nevědět nic, a pak si je skvěle užijete. Jsou ale filmy, u kterých je nejlepší vědět skoro úplně všechno, být připraven na to, co vám nabídne, očekávat to a vlastně se na to těšit. Protože jen v tom případě si ho užijete a nezklame vás. „Kyonyû doragon: Onsen zonbi vs sutorippâ 5“ je právě takový film.
Obsahuje vše, co se od něj dá očekávat – klasický japonský trashový až céčkový formát, Japonky polonahé, nahé, v kozačkách i akčních scénách, trapně namaskované zombie, gore a typicky japonský smysl pro humor a ulítle bizarní přístup k věci, ať už jde o plameny šlehající vagínu a růžové spodní prádlo nebo ping pong s oční bulvou či citování filosofů před smrtí.
O tomhle se prostě nedá napsat moc, tohle musíte buď chtít vidět, nebo to nechat být a oblažit se něčím hodnotnějším. Protože když to chcete, tak to dostanete. Když vám to nic neříká, chtějte něco jiného. Tohle je ale pořád lepší, než sedět v hospodě a poslouchat Kabát. Jedinou výraznou vadou filmu je, že tam chybí Asami. Ale to už se dostáváme do subjektivní roviny.