La casa con la scala nel buio
Itálie, 1983, 110 minut
Režie: Lamberto Bava
Scénář: Elisa Briganti a Dardano Sacchetti
Hrají:
Andrea Occhipinti (Bruno)
Anny Papa (Sandra)
Fabiola Toledo (Angela)
Michele Soavi (Tony Rendina)
Dardano Sacchetti je italskou scenáristickou legendou, která stála u poměrně velkého množství dnes už klasických italských hororů a giallo filmů, ať už je režíroval Lucio Fulci, Lamberto Bava anebo třeba někdo jiný. Podílel se na snímcích, jako jsou na příklad „Démoni“, Zombi 2 nebo také Zvuky temna. Bylo jich však mnohem více. Ještě před snímkem „Démoni“ si Lamberto Bava a Dardano Sacchetti vyzkoušeli spolupráci na snímku „La casa con la scala nel buio“, který je uváděn i pod anglickým názvem „A Blade in the Dark“.
„La casa con la scala nel buio“ je klasické giallo, dokonce bych klidně i řekl, že se jedná o giallo Argentova střihu, protože je zde kladen velmi velký důraz i na hudební stránku, která dokonce hraje důležitou roli i pro děj samotný. Tohle však není jen doména Argenta, ale i hudební motivy z Fulciho filmů jsou nezapomenutelné. Už od začátku snímku je pak hudba všudypřítomná a ona s vámi projde jednotlivými scénami a jednotlivými zvraty, které jsou jí umocněny.
Nacházíme se v jednom velkém domě, kde skladatel najatý na film, vytváří hudbu pro soundtrack. Postupně ale zjišťuje, že snímek, jehož jednu scénu jsme viděli v úvodu filmu, má podivné spojitosti se skutečným světem a se skutečnými žijícími postavami. Dochází i k úmrtím, která jsou neočekávaná, ale nutno říct, že ne zas tak propracovaná, i když smrt v koupelně přece jen vyniká. Umírají ženy, i když nevíme proč. Je to snad jen proto, že se dostávají do kontaktu se skladatelem? Anebo je pravda někde jinde?
Snímek „La casa con la scala nel buio“ má neskutečně pomalé tempo, což se promítlo i do stopáže, která je neúměrně dlouhé. Dario Argento měl například ve svém legendárním snímku „Tmavě červená“ podobnou stopáž, ale celou dobu měl co říct. Dojem z délky filmu „La casa con la scala nel buio“ kazí i skutečnost, že dialogy jsou zde opravdu podivné a moc filmu nepomáhají, jsou strojené a vy máte pocit, že posloucháte jen někoho, kdo odříkává naučené linie, nesledujete skutečné postavy. Tak samozřejmě, jsou to herci, ale měli by se snažit o co nejreálnější ztvárnění svých postav.
I přes všechny výtky však nelze hodnotit Bavův snímek úplně podprůměrně, a to z jednoduchého důvodu. Jsou zde prvky, které vynikají. Tak v první řadě je to hudba, v řadě druhé pak i napětí, které se do filmu místy vkrade. Jen je škoda, že si s ním tvůrci nehráli trochu lépe, nepokoušeli se ho udržet. Když už tu náběh na pořádně napínavou scénu byl, za chvíli ji přerušil střih. Možná se chyba stala ve střižně, nevím, ale je to škoda. Kratší a lépe sestříhaný film by vynikal výrazně nad průměr.
Hodnocení: 55 %
