Link
Velká Británie, 1986, 103 minut
Režie: Richard Franklin
Scénář: Everett De Roche
Hrají:
Elisabeth Shue (Jane Chase)
Terence Stamp (Dr. Steven Phillip)
Steven Finch (David)
David O'Hara (Tom)
Mladá studentka Jane přijme letní brigádu u profesora biologie provádějícího inteligenční a socializační pokusy na šimpanzích v jeho domě na samotě anglického pobřeží. Spolu s nimi v domě žijí i tři šimpanzi, včetně starého Linka, který si Jane hodně oblíbí. Poté, co Link ovládne celý dům, začne své okolí tyranizovat.
První potěšující fakt na filmu je, že je to stará škola. Takže v rolích šimpanzů uvidíte skutečné šimpanze, žádné sterilní digitální náhražky. Všechno to odehrají oni, práce cvičitelů je na jedničku a samotný Link dost často hraje vyloženě jen mimikou obličeje, což je úžasné a plně funkční. V mnoha okamžicích to nejděsivější a nejatmosféričtější na filmu. Tohle je největší klad celého filmu, na kterém stojí a díky němuž kvalitativně stoupá hodně vysoko. Šimpanzi, s Linkem v čele, dostávají hodně prostoru a v jistém okamžiku si pro sebe na čas kradou celý film. Link je místy neuvěřitelně úžasný, herectvím, výrazy, tím, že dělá přesně to, co se od něj očekává a co jeho postava a role vyžadují.
Podporuje to i prostředí, v němž se příběh odehrává. Samota anglického pobřeží společně s rozlehlým a na pohled hezkým domem dotváří skvělou atmosféru a příjemné pozadí, které hraje společně s ostatními.
Sporé herecké obsazení (rozumějte lidskými herci) jen pomáhá rozvíjet prostor pro šimpanze. Na většinu stopáže se film scvrkne na pouhé dvě postavy. Poměrně démonického a svérázného profesora a mladou studentku v příjemném podání Elisabeth Shue. Ta si s hlavní rolí poradila velmi přijatelně.
Tohle všechno kladně přispívá k napínavé až tísnivé atmosféře lehce hororově laděného zvířecího thrilleru, který si osobně řadím někde mezi výborný „Of Unknown Origin“ a filmového „Cuja“.
Všechno to završuje zajímavý závěr. Takový echt osmdesátkový.
