Lo strano vizio della Signora Wardh
Itálie, Španělsko, 1971, 98 minut
Režie: Sergio Martino
Scénář: Vittorio Caronia, Ernesto Gastaldi a Eduardo Manzanos Brochero
Hrají:
George Hilton (George Corro)
Edwige Fenech (Julie Wardh)
Conchita Airoldi (Carol Brandt)
Manuel Gil (Dr. Harbe)
Po snímku Tutti i colori del buio je tohle moje druhé setkání a režisérem a tvůrcem Sergiem Martinem a musím říct, že to rozhodně není setkání, které bych považoval za nemilé. Oba dva filmy, které jsou v podstatě ze stejného období, se vyznačují tím, že je zde celkem hutná atmosféra, nejistota a hlavně napětí, které graduje s každou scénou, kdy si nebudete jisti, co se vlastně děje.
Tahle nejistota je dána hlavní hrdinkou a jejím údělem, protože ona je v příběhu vlastně jen loutkou, která je zmítána děním. Prochází jím většinou velmi spoře oděná, což v tomhle případě nevadí. Jaksi to dokresluje její ztracenost, stejně jako její křehkost. I když ona vydrží hodně. Edwige Fenech je navíc velmi krásnou ženou, a tak se ani neomrzí na ni neustále koukat.
Julie je žena, která nemá v životě jen jednoho muže, a to dlouhodobě. Je vdaná, ale má milence a stejně tak měla milence i v minulosti. Cestuje s manželem do Vídně, kde se s minulým milencem znovu setkává. Rozhodně to ale není setkání laskavé, protože to vypadá, že její bývalý milenec je ještě nebezpečnější, než si myslela. Možná je vrahem, který ve městě řádí a který si jako oběti vybírá mladé ženy.
Nejistota, to je jednoznačně pojem, který je s tímhle filmem spojený nejvíce. Od začátku budete v nejistotě z toho, kdo je vlastně vrahem, co se Julii děje a kdo po ní vlastně jde. Není to jednoduché a ani závěrečná pointa není tak snadno předpokládatelná, jak byste si mysleli. Sergio Martino jednoznačně dokazuje, v tak rychlém sledu, v jakém natočil své nejlepší snímky, až překvapivě, že giallo je žánr, který mu sedl dokonale a kterým dokázal divák zaujmout. Nesnažil se o příliš dokonalé efekty, ale stejně to není třeba, vraždy ženských obětí jsou stejně nepříjemné, jako kdyby byly ultranaturalistické. A možná ještě víc.
Italské giallo mi snímkem „Lo strano vizio della Signora Wardh“ opět ukázalo svou krásnou tvář a já jsem se znovu ujistil, že tohle je jednoznačně žánr, který mi sedí, žánr, který si dokážu užít, protože je to něco, co mě dokáže udržet napjatého. Prostě žánr, který mě zajímá. Udržet divákovu pozornost do konce není jednoduché, ale tady jsem opravdu jen s očekáváním sledoval, jaká bude pointa. Určitě není špatná.
Hodnocení: 80 %
