Mistři hrůzy: Sny v začarovaném domě
Masters of Horror: Dreams in the Witch-House
USA, 2005, 55 minut
Režie: Stuart Gordon
Scénář: Dennis Paoli, Stuart Gordon
Hrají:
Ezra Godden (Walter Gilman)
Chelah Horsdal (Frances Elwood)
Yevgen Voronin (Hnědý Jenkin)
Susanna Uchatius (Keziah Mason)
Postgraduální vysokoškolský student Miskatonické university Walter Gilman, věnující se výzkumu protínání alternativních světů a přechodu mezi nimi, si najme pokoj ve starém domě ze 17. století. Domácí není dvakrát příjemný a ani sousedé klidu ke studiu moc neposkytnou. Starý muž v přízemí se po nocích hlasitě modlí a mlátí při tom čelem o židli, sousedka z vedlejšího pokoje má malé dítě. Navíc Gilmana začnou sužovat až moc živé sny, v nichž se prohání krysa s lidským obličejem nebo tajemná žena s tváří a tělem fešné sousedky, z níž se vyklube čarodějnice, která po něm chce, aby jí donesl sousedčino dítě. Gilman zjistí, že roh jeho pokoje je svým zakřivením bránou mezi dvěma světy, jíž z toho vedlejšího do jeho vlastního přechází stará čarodějnice a nutí ho k poslušnosti.
Howard Phillips Lovecraft je nevyčerpatelnou studnicí námětů a Stuard Gordon již nejednou ukázal, že v této studni umí zkušeně šlapat vodu. V oblasti lovecraftova univerza je odborníkem na slovo vzatým. Režíroval totiž hned několik celovečerních lovecraftovských adaptací, kultovním „Re-Animátorem“ počínaje, přes hravé „Ze záhrobí“, komorní, ale nervní a temnou „Zámeckou zrůdu“ a výtečným „Dagonem“ konče. A ačkoliv jsou všechny tyto filmy v podstatě jen volnou adaptací Lovecraftových předloh (někdy dokonce kombinujících více povídek dohromady), převádějící temné gotické příběhy do moderní současnosti, Gordon ví, zač je toho loket v lovecraftovské atmosféře a temnotě.
Nejinak je tomu i v případě „Snů v začarovaném domě“. Příběh, odehrávající se prakticky v jednom jediném domě a několika jeho pokojích, jen s několika skvěle vykreslenými postavami, je z jedné strany přímočarý, z druhé strany výborně pracuje s atmosférou a tajemnem. Herecky trefně obsazené postavy, ať už jde o sympatického a uvěřitelného hlavního hrdinu v podání sporadického herce Ezry Goddena, jehož Gordon obsadil do hlavní role již v „Dagonovi“, příjemnou, hezkou a přirozenou sousedku v podání nádherné Chelah Horsdal anebo skvěle vytvořeného Hnědého Jenkina s děsivou tváří Yevgena Voronina. K tomu všemu přizvukuje další lovecraftovský matador, hudební skladatel Richard Band.
Byť převeden do moderní současnosti, Gordonův příběh obsahuje vše základní z lovecraftovského univerza i temné, atmosférické a děsivé předlohy. Nechybí prolínání světů, černá magie, i na (velmi hezky vyvedený) Necronomicon samozřejmě dojde. Na pouhý hodinový díl televizního seriálu si Gordon se svým dílem velmi vyhrál co do charakterů, zápletky i vizuální stránky. Čarodějnice má své kouzlo, z Hnědého Jenkina cupitá mráz po zádech, atmosféra houstne a záplava krve až překvapí. Stuart Gordon ukázal, že i televizní středometrážní formát lovecraftovým příběhům sluší, jen se jich musí chopit znalý a schopný tvůrce.
„Snům v začarovaném domě“ bych snad vytkl jen jednu věc. Závěrečná část v blázinci je již jaksi nadbytečná a v rámci příběhu snad dokonce nepotřebná. Je jen jakousi nutnou úlitbou modernosti příběhu, jakýmsi druhým závěrem po závěru prvním (předchozí otevření dveří by opravdu stačilo a bylo působivým zakončením). Ale alespoň si tak můžeme užít čechokanaďana Davida Nykla v roli CSI specialisty. A popravdě, ani tato část není natočena vůbec špatně.
