Mistři hrůzy: Svez mě
Masters of Horror: Pick Me Up
USA, 2006, 58 minut
Režie: Larry Cohen
Scénář: David J. Schow
Hrají:
Fairuza Balk (Stacia)
Michael Moriarty (řidič)
Warren Kole (chodec)
Kristile Marsden (Marie)
V klasické americké lesnaté pustině se rozbije dálkový autobus. Nejbližší obchod 30 mil jedním směrem, nejbližší motel 20 mil druhým směrem. Hrstka cestujících se rozdělí. Stacia se vydá pěšky vstříc motelu, postarší žena a muž středního věku využijí nabídku svezení kamioňáka, podezřívavá a až paranoická Marie se svým přítelem zůstanou s řidičem u autobusu. K tomu po chvíli dojde chodec, mladík v kovbojském, z něhož se brzy vyklube někdo, kdo si rád hraje. S lidmi, jejich bolestí a strachem. Jenže chodec vstoupil do teritoria domácího hráče, staršího a rozvážnějšího kamioňáka. Brzy tak mezi oběma sériovými vrahy, ale i dvěma odlišnými přístupy k tomuto krvavému řemeslu, dojde k nutnému střetu… ale jak se říká, když se dva perou, třetí…
Letos zesnulý režisér Larry Cohen se pro jedenáctý díl první série „Mistrů hrůzy“ ujal povídky spisovatele Davida J. Schowa (který ji sám zpracoval do scénáře) a natočil silně ironický psychologický hororový thriller o střetu dvou různých pohledů zla. Na jednu stranu je to klasický sériový vyvražďovák, odehrávající se na bohem zapomenutém místě plném svérázných vidláků a venkovského odéru, na druhou stranu dokázali oba tvůrci tomuto příběhu vtisknout několik zajímavých prvků.
Již samotný konflikt dvou zabijáků je svéráznou studií odlišností, a to nejen stylových, ale i věkových. Mladý chodec jako by byl spontánnější a impulzivnější, starší kamioňák zase umírněnější, rozvážnější, víc si své konání užívá a vychutnává si hrátky s obětí. Určit, který z nich je „horší“, je opravdu komplikované až nemožné. Jenže dva kohouti na jednom smětišti nikdy nedělají dobrotu a oba si to moc dobře uvědomují. Chodec i řidič jsou dobře zahraní, každý z herců tomu svému vtiskl cosi charakteristického, určujícího, symptomatického.
Do toho se zamíchají zajímavě pojaté oběti v podobě cestujících z autobusu, ať už jde o samostatnou a odhodlanou Stacii nebo vyplašenou Marii. Obě mají co nabídnout a jejich postavy jsou hezky rozehrané. Cohen do jedné z rolí obsadil i svou oblíbenkyni (např. „Pěna zabiják“, „Maniac Cop 1 a 2“ či „Ambulance“), někdejší krásku (zde již notně plastickou) Laurene Landon. Je škoda, že její sympatický postava nedostala více prostoru.
Druhým podstatným hráčem celého příběhu je prostředí. Specifické prostředí, které filmu dodává důležitou atmosféru a posiluje celkové napětí. Něco takového se totiž může uvěřitelně odehrát jen na podobných místech, a těch například v naší zemi moc není.
Co může být kamenem úrazu, je samotný závěr, vyvrcholení „Svez mě“. Dokážu si představit, že diváky rozdělí do dvou výrazných skupin. Jedna ho vezme, druhá ne. Já se kloním spíše k té druhé skupině. Celým příběhem se zajímavě a hračičkovsky line jakási komická linie, s oběma vrahy je sranda, škrcení hadem je docela zábavné, kamioňákovy hlášky a narážky taky pobaví, ale vyloženě škodolibý závěr tohle všechno postavil na hlavu, zaházel hromadou prochcané hlíny a zahodil vše, co bylo několik desítek minut hezky budováno. Je tam navíc a nelze se zbavit neutuchajícího pocitu bezradnosti.
