Mistři hrůzy: Zatracená věc
Masters of Horror: The Damned Thing
USA, 2006, 51 minut
Režie: Tobe Hooper
Scénář: Richard Christian Matheson
Hrají:
Sean Patrick Flanery (Kevin Reddle)
Marisa Coughlan (Dina)
Brendan Fletcher (Strauss)
Ted Raimi (otec Tulli)
Příběh inspirovaný povídkou Ambrose Bierce z roku 1893 nás zavádí na venkov, do rodiny místního šerifa Kevina Reddleho, který v mládí zažil tragickou událost, během níž jeho otec zabil jeho matku a pak cosi zabilo otce. Kevin si kromě jizvy nese šrám i na duši. Jeho manželství je v troskách, sám se potýká s psychickými problémy a neustálou paranoiou. Jenže pak se všechno, zdá se, vrátí. Lidé v městečku se začnou chovat divně a sebe samotné nebo navzájem se zabíjet. Kevin odhalí, že jde o jakousi tajemnou sílu, která byla přivolána k životu před mnoha lety v nedalekém městečku a jeho rodina tuhle zatracenou věc přitáhla s sebou sem.
Richard Christian Matheson si z Biercova příběhu vzal v podstatě jen apokalyptický motiv monstrózní síly devastující nejen lidskou psychiku, ale i tělo a zasadil ho do současného texaského venkova, kde rozvinul moderní příběh o hroucení lidské osobnosti a jejím podléhání temným vlivům. Bierce by asi koukal, jaký z jeho nápadu dokázali scénárista a režisér udělat místy slušné gore. Krví, brutalitou a vnitřnostmi tento úvodní díl druhé řady seriálu „Mistři hororu“ překvapivě nešetří. Přesto nejde o obyčjenou řezničinu, ale o poměrně napínavý psychologický thriller se silnou nadpřirozenou zápletkou jen tušeného, ale nezobrazeného zla, které vybublá až v samotném závěru. Právě v něm, poměrně zbrklém a do ztracena vycházejícím, jako by si Tobe Hooper zavzpomínal na svůj jen o rok starší celovečerák „Márnice“ a využil zkušenosti z něj, obzvláště ohledně triků. Závěr zbytečně kazí dobře rozvinutou napínavou až drásavou atmosféru a hází celý, ke konci se řítící coby v podstatě civilní, příběh hodně někam jinam, než většina stopáže naznačuje. Může to být překvapivě šokující zvrat, který bude vnímán (a dle některých komentářů je) pozitivně, stejně lehce a rychle však může působit naprosto opačně.
„Zatracená věc“ překvapí minimálně zajímavým obsazením, ať už hlavního hrdiny, jeho manželky, která není jen obvyklou okrasou, ale hlubším, sympatickým, nejednoznačným a nepřímočarým charakterem, anebo klasičtější komické figurky v podobě skvělého Brendana Fletchera coby kreslenými postavičkami posedlého šerifova pobočníka. Kapitolou samou o sobě je kněz Teda Raimiho, další ze zástupu jeho malých, přesto výrazných, neb ujetých a bizarních roliček.
Kombinace překvapivé drsnosti (chlápek s kladivem), postupného budování napínavé atmosféry tajemna a plíživé hrůzy, slušného hereckého obsazení a ucházejících hereckých výkonů činí ze „Zatracené věci“ obstojnou ukázku moderního televizního hororu půlky nultých let nového tisíciletí.
Až tedy na ten závěr…
