Odpoutaný Frankenstein
Frankenstein Unbound
USA, 1990, 82 minut
Režie: Roger Corman
Scénář: Roegr Corman, F. X. Feeney
Hrají:
John Hurt (dr. Buchanan)
Raul Julia (Victor Frankenstein)
Bridget Fonda (Mary Godwin)
Nick Brimble (monstrum)
Roku 2031 v New Los Angeles dr. Buchanan provádí výzkumy vedoucí k vývoji nové zbraně. Snaží se být šetrný k zemi a tak jeho zbraň nechává nepřátele prostě zmizet. Působení zbraně při zkušebních testech však otevře časoprostorovou díru, která dr. Buchanana i s jeho mluvícím autem přenese. Buchanan brzy zjistí, že se objevil u Ženevského jezera v roce 1817. Hned jako prvního v restauraci potká Viktora Frankesteina. Sleduje jej až k soudu, kde je souzena mladá žena obviněná z čarodějnictví a vraždy Frankensteinova mladého bratra. Buchanan se u soudu seznámí s mladou Mary Godwinovou, budoucí autorkou slavného Frankensteina. Ta u jezera, ve vile Diodati, pobývá se svým přítelem Percy Shelleym a milencem lordem Byronem. Buchanan se pokusí obviněnou čarodějnici zachránit, protože ví, co se skutečně stalo a že Frankensteinova bratra zabilo monstrum stvořené samotným vědcem. Při tom se zaplete s Mary, s níž debatuje o její právě psaném románu.
„Odpoutaný Frankenstein“ je posledním režijním počinem mistra béčkového akčního a hororového filmu Rogera Cormana. Pro mnohé jde o rozloučení milé a sympatické, pro jiné lehce rozpačité. Film, natočený podle předlohy Briana W. Aldisse, rozhodně naláká filmovým obsazením – např. zpěvákem INXS Michaelem Hutchencem v roli Percy Shelleyho či mladičkým Jasonem Patricem v roli lorda Byrona (relativně zajímavý výstup), abych, kromě hlavních jmen (Hurt, Julia, Brimble), zmínil alespoň pár jmen. Mladičká a stále se ještě rozjíždějící Bridget Fonda je pak kapitola sama pro sebe. Jde také o jeden ze dvou filmů, které propojením fikce se skutečnými událostmi a reáliemi, zpracovávají a svým způsobem reflektují jeden historický okamžik, který se prakticky stal mezníkem v oblasti moderního hororu – tedy pobyt čtveřice bohémů a svobodomyslných individualit (Shelley, Byron, Polidori, Godwin-Wollstonecraft) u Ženevského jezera, kde vznikly hned dvě zásadní díla hororového žánru (kromě Frankensteina ještě Polidoriho „Upír“, který byl dlouho připisován lordu Byronovi). Ale tohle je už jiný příběh, jemuž se „Odpoutaný Frankenstein“ věnuje, na rozdíl od staršího filmu „Noc hrůzy“ (Gothic, 1986), v podstatě jen okrajově. Sluší se ještě zmínit, že název filmu odkazuje na slavnou filosofickou báseň Percy Bysshe Shelleyho „Odpoutaný Prométheus“ (1820). A abych byl v historickém a determinačním pozadí důsledný, poslední informací nechť je fakt, že „Frankenstein“ tehdy ještě Mary Godwin-Wollstonecraft, měl podtitul „Moderní Prométheus“.
Ale teď již k samotnému filmu. Jeho největším problémem je neskutečný žánrový mišmaš, z dnešního pohledu ještě doražený tím, že na mysl vyvolává hned několik známých filmů. Hned na první pohled je z filmu cítit „Návrat do budoucnosti“, očividné mrknutí na „Knight Ridera“, svým úvodem jakoby předjímal „Demolition Mana“, po časoprostorovém přesunu pak dává nahlédnout do (překvapivě) levnější a ještě béčkovější atmosféry starších Cormanovských poeovsko/lovecraftovských kousků s Vincentem Pricem. Jakoby ve snaze smíchat co nejvíce žánrů – futuristické sci-fi, horor, historický příběh, romanci (naprosto výborná je hláška Mary Godwin: „Shelley a Byron o volné lásce hovoří, já ji praktikuju“), filosofující drama – z příběhu vyprchalo něco, co dokáže upoutat pozornost a zaujmout. Koncentrace na žánry a výpravu eliminovala cokoliv výraznějšího, hlubšího a celý film tak jen sklouzne po tvářích známých jmen, která nemají moc co předvést. A pokud ano, netroufám si říci, kdo je nutí bizarně přehrávat (lehce charismatický Julia) nebo svým umem plýtvat (v podstatě nijaký Hurt). Kdo četl Frankensteina nebo viděl kteroukoliv z jeho filmových adaptací (či volných inspirací), ví, že jeho monstrum mluvilo. Ale tohle? A to se Brimble i docela snaží a vzhledově nevypadá zrovna špatně.
„Odpoutaný Frankenstein“ působí jako nechtěně nepovedená parodie. Slovy jedné postavy z filmu: „to je v očích boha nesmírné rouhání“. Film tak (kromě výše zmíněných negativ) zaujme vlastně jen rozkošnou Bridget Fonda, trháním lidských těl a maskou monstra.
