Podezřelé chování
Disturbing Behavior
Austrálie/USA/Kanada, 1998, 84 minut
Režie: David Nutter
Scénář: Scott Rosenberg
Hrají:
James Marsden (Steve Clark)
Nick Stahl (Gavin Strick)
Katie Holmes (Rachel Wagner)
Bruce Greenwood Dr. Edgar Caldicott)
Rodina mladíka Steva Clarka se po domácí tragédii (sebevražda Stevova staršího bratra) přestěhuje z města do malebného ostrovního městečka. Steve s mladší sestrou nastoupí na zdejší střední školu a mají si užívat místního poklidu. Jenže Steve tak nějak nehodlá zapadnout, obzvláště poté, co mu jeho nový kamarád Gavin odhalí několik neuvěřitelných skutečností o dění na místní střední škole a podpoří ho v tom spolužačka Rachel, která Stevovi padla do oka. Gavin je přesvědčen, že školní psycholog společně s rodiči vymývá studentům mozky a činí z nich poslušné stroje. Steve tomu nechce věřit, jenže Gavin je další na řadě, a když se přes noc změní z losera v hodného a poslušného studenta, Steve se rozhodne, že musí z ostrova pryč. Protože podobný osud čeká i jeho.
V 90. letech 20. století se filmový horor zase trochu proměnil. Výraznou složkou zůstali děti a mládež, kteří do žánru výrazně pronikly v předchozí dekádě. V mnohém se však staly samy hybatelem děje. Zatímco ve filmu „Exterminátor“ („Class of 1999“ z roku 1990) šlo ještě hlavně o učitelský sbor, ve „Fakultě“ („The Faculty“) ze stejného roku jako „Podezřelé chování“, už se více pracuje s psychikou mládeže a jejím postavením v ději. V „Podezřelém chování“ pak už jde čistě a hlavně o mládež.
Film má klasické devadesátkové atributy, tedy více prostoru pro psychologii, méně pro expresivní násilí (krve a brutality si zde moc neužijete) a otevřenou erotiku (i když nahá prsa se objeví a v docela výrazné scéně). Zde jde více o postavy a dějovou zápletku. A i když zápletka není nijak originální, přesto ji přebíjí několik pozitivních faktorů. Nejvýraznějším z nich je herecké obsazení. „Podezřelé chování“ umožnilo výrazně se projevit několika tehdy mladým, dnes již známějším hercům a herečkám. Ať už jde o velmi příjemně sympatickou, i když charakterově poněkud plošší, postavu hranou Katie Holmes, hlavního hrdinu v podání Jamese Marsdena nebo velmi zajímavého Gavina s tváří Nicka Stahla. V souvislosti s Gavinem mě během filmu napadlo, kde se asi za těch pět let, které od tohoto filmu dělí „Terminátora 3“ vytratilo Stahlovo herectví. V „Podezřelém chování“ podává s přehledem (společně s neméně výborným Williamem Sadlerem) nejlepší herecký výkon, v „Terminátoru 3“ působí jako leklá ryba. S dalším zajímavým prvkem přichází samotná zápletka. Sice se o něj otře jen letmo a jde vlastně jen o výchozí bod, ale tématika selhávání systému a rodinných vztahů a jejich násilné, rychlé a konečné narovnávání je hodně zajímavá. V tomto případě selhává nejen školní výchova ale přímo rodinné vztahy, ten mnohdy nejbližší a nejpevnější svazek v lidském životě. To mi, i vzhledem k době vzniku filmu, přišlo poměrně dost silné. Tedy ve filmovém světě, v tom skutečném to není a nebyla žádná novinka, ale že se to takto, v podstatě jako součást happy endu, ukáže přímo, ve filmu pro mladé, to působí jako silný okamžik.
„Podezřelé chování“ působí jako svým způsobem tendenční, přesto v rámci žánru a cílové skupiny slušně zpracovaný sci-fi horror se svým způsobem až komickou hororovou vložkou z blázince. Ta jako by byla vystřižena z úplně jiného filmu a do tohoto násilně vložena. Se zápletkou nemá moc společného, spíše to vypadá, jako by si tvůrci řekli, že by tam mohli dát něco echt strašidelného. A tak vymysleli tu nejklišovitější scénu. Pravda, má slušně chmurnou atmosféru a jednu povedenou lekačku, ale nakonec se jí spíše zasmějete.
„Podezřelé chování“ zápletkou slibuje mnohem více, než nakonec poskytne, občas působí televizně, ondy zase jako čisté video, ovšem jistými atributy stoupá mnohem výše. Požadavky cílové skupiny jsou nemilosrdné, což je v tomto případě škoda, stačilo trošku přitvrdit a film by vypadal hned jinak. Lépe a zajímavěji.