Prokletí
From Within
USA, 2008, 89 minut
Režie: Phedon Papamichael
Scénář: Brad Keene
Hrají:
Elizabeth Rice (Lindsay)
Thomas Dekker (Aidan)
Kelly Blatz (Dylan)
Adam Goldberg (Roy)
„Prokletí“ není horor, který mě zrovna úplně nadchl, ale přesto musím říct, že je to horor, který se mi líbil. Proč? Myslím si, že je to hlavně proto, že jsem zde poznal nějaké ty známější herce (Thomas Dekker, Adam Goldberg), ale také proto, že film se zabývá tématem víry a církve, které je pro mě vždy zajímavé a vždy přínosné. I proto dávám o něco málo víc procent filmům, jako je Kazatel.
V prvním okamžiku se zdá, že film bude o nějakém šíleném kultu – což je do jisté míry pravda – ale nakonec se ukáže, že je pes zakopaný jinde. Druhý pohled nám dá věřit, že půjde o příběh, který je spojený s nějakou čarodějnicí. Ale ani to není úplně pravda, i když i tenhle prvek zde existuje. Takže o čem „Prokletí“ vlastně je? O tom, že jsou tu síly, které nemůžeme pochopit, a o tom, že víra může být pořádné svinstvo, hlavně když se za ní schovávají lidé, kteří jsou narušení, i když je okolí takto nechápe a naopak se k nim ve fanatismu přidává.
Snímek není ve směru kritiky fanatismu nijak objevný, ale přesto poukazuje na to, že fanatické šílenství existuje, a nikoli pouze v zemích arabských, ale i v zemi nejvyspělejší, nebo tady v takové, která se za ni považuje. Amerika je doslova živnou půdou pro fanatismus. Zde si dovolím citaci z jednoho článku serveru Novinky.cz (ze dne 22. 5. 2011): „Příznivci americké sekty vedené 89letým kazatelem, jenž předpověděl, že v sobotu (21. 5. 2011) nastane konec světa, se snaží vyrovnat se skutečností, že se i v neděli probudili do nového rána, které není jiné než ta předchozí. Někteří vyjádřili zděšení, jiní tvrdí, že bůh zkouší jejich víru.“ Pokud v zemi existuje podobné fanatické šílenství, jsou filmy jako „Prokletí“ naprosto opodstatněné a měly by upozornit, čeho všeho je člověk ve své víře schopen a ochoten – scéna se zapálením ženy je dost výmluvná. Za víru se jde hodně dobře skrýt a svůj čin ospravedlnit. Vedl mě bůh. Jedna z nejděsivějších vět, které znám.
Městem se šíří prokletí a lidé umírají. Prokletí přeskakuje z mrtvého na živého, stačí se jen trochu přiblížit. Řetězec musí pokračovat. Ale jak je možné jej ukončit? A kde vlastně začal? Tak trochu „Kruh“ poamericku, ale přece jen jinak a s jiným nábojem, maloměstským a pánbíčkářským. A ono to šlape. Neříkám, že dokonale, ale zajímaví herci, zajímavé osudy, tohle všechno je dohromady spojeno dostatečně kvalitně, aby vás to udrželo po celou hodinu a půl čekat, jak to dopadne. A překvapivě, existuje zde pointa, která možná nebude úplně nečekaná, ale rozhodně ji musím zařadit k těm lepším, alespoň pokud se týká filmů, kde zlo má ještě pokračovat ve svém řádění.
Finální hodnocení je za poměrně dojemný příběh hlavní hrdinky Lindsay a za docela dobrý výkon Thomase Dekkera. I když by si film možná zasloužil více, nedám žádná procenta navíc, hlavně proto, že se přece jen nejedná o tak převratný film, který by vás vytrhnul z šedé reality. Děsivost zde není taková, jaká by mohla s danou tématikou být.
Hodnocení: 55%
