Stopy strachu
666: The Number of the Beast
Mladá fronta, 2009, 250 stran
„Stopy strachu“ jsou zajímavou antologií duchařských příběhů druhé půle nultých let 21. století. Původní vydání vyšlo v roce 2007. Zajímavou antologií např. tím, že přes půlku povídek napsaly autorky, případně některé z příběhů se až tak úplně nedrží duchařského „kánonu“, jiné přesahují do fantasy nebo paranormální romance. Hrdiny a hrdinkami všech povídek jsou mladí lidé, povětšinou studenti a studentky. Ač je primární cílovou skupinou knihy právě mládež (pozdně náctiletí), a nejedna povídka se nedokáže z této aury vymanit, starším čtenářům tak mohou připadat lehce naivní či idealistické, najdou se zde i příběhy, které nějaké věkové zaměření, předurčení či vymezení neřeší a jsou dobré a funkční samy o sobě. Vezměme však povídky popořadě:
Peter Abrahams: Kanál 99
Až halucinačně bizarní povídka o mladé dívce, která zůstane s horečkou doma sama u televize a objeví zvláštní animovaný příběh na kanálu 99. Sledovaný děj postupně prolne do jejího vlastního života. Až surrealisticky laděná zápletka o postavení reality vzhůru nohama. Jednoduché, s prostým závěrem a menším tahem na branku. 50 %
Laurie Faria Stolarzová: Legenda o Anně Bartonové
Klasický duchařský příběh o školní legendě z vysokoškolských kolejí neoplývá originalitou, ale nijak mu to neubírá na zaujetí a kvalitách. L. F. Stolarz totiž dokázala napsat napínavý a zajímavý příběh, který zaujme i po prohlédnutí pointy. Před sto lety na zdejších kolejích spáchala sebevraždu studentka zklamaná nevěrou svého přítele se svou kamarádkou. Tvrdí se, že každé čtvrtstoletí zemře za záhadných okolností jiná studentka a zanechá po sobě zvláštní vzkaz. Dnes je právě den stého výročí a hlavní hrdinku příběhu začnou obtěžovat tajemné telefonáty. Bere to jako žert ostatních studentů, už i proto, že obývá stejný pokoj jako Anna Barton. Její přítel se rozhodne uspořádat spiritistickou seanci, kromě hlavní hrdinky je přítomná i jejich společná kamarádka Macy. Sranda jde stranou, když na otázky začnou dostávat odpovědi. Tohle je prostě houska na krámě, ale dobře upletená, křupavě propečená a se správnými chuťovými ingrediencemi. 70 %
Christopher Pike: Zachovat si tvář
Příběh mladé modelky, kterou se rozhodne znetvořit, zabít a pohodit v bažinách její dvojče a převzít její identitu. Modelka přežije a postupně odhalí celé pozadí hrůzného činu. Na jednu stranu je povídka nepředvídatelná a dochází v ní k neustálým změnám a odhalováním nových informací, na druhou stranu je právě tohle asi největším kamenem úrazu – příběh je moc strojený, kombinovaný kašírovaný a nabírá až neuvěřitelných (a povrchních – mládí hrdinky, její sociální postavení) kontur. Vše jako by bylo podřízeno příběhu. Jistou dobu jsem si připadal, jako bych četl vykrádačku australského seriálu „Návrat do Ráje“. 50 %
Heather Grahamová: Kdybyste znali Suzie
Znáte to, když jste se kdysi s někým znali, odhalili jeho temnou stránku, teď jste rádi, že vám ten člověk zmizel ze života ale najednou se o něm něco dozvíte a všechny ty vzpomínky se nahrnou zase zpátky a vy jste vyděšení? Tak tohle se stalo hlavnímu hrdinovi povídky, kterému manželka připomněla jeho studentskou lásku Suzie. Všechny zapomenuté vzpomínky vyplavaly na povrch… Zajímavě napsaná povídka, v níž nechybí mrazivé ohlédnutí za dětstvím, trocha indiánských kouzel, nevypočitatelnost lidského charakteru i reálná nejasná vyhraněnost dobra a zla. 70 %
Bentley Little: Tanec pomluv
Neoblíbené hlavní hrdince se dostane do rukou jedna ze školních knih pomluv, v níž ke každé osobě spolužáci anonymně připisují své názory na něj. Hlavní hrdinka sklidí obrovské žně nenávisti a když se rozhodne své spolužáky okomentovat sama, zjistí, že její komentáře mají neobyčejnou sílu. Neoriginální námět je pojat přístupnou a zpočátku strhující formou. Škoda je, že nakonec zápletka i příběh vyměknou a zařadí zpátečku. 55 %
Chet Williamson: Světelný klam
Hlavní hrdina tráví hodně času v hospicu, kde umírá jeho přítelkyně. Všimne si podivného světla a stínu, které se objevují u jejího umírajícího těla. A když jeho přítelkyně umře, vydává se na dosud nikým nepodstoupenou cestu, aby ji zachránil z pekelných útrap a odhalil nemilou pravdu. Příběh o cestě a poznání, částečně založený na stavění na hlavu jedné zažité představy. Kupodivu ta zápletka i dává smysl a je v povídce logicky vystavěná. I přesto, že je příběh o světlu, je krásně chladný a v příjemné hororové rovině s lehkou fantasy příměsí. 60 %
Jane Masonová: Vymazána z knihy živých
Noc, pláž na břehu jezera, planoucí ohně, bavící se mládež. Hlavní hrdinka si jde zaplavat a když se vrátí, všechno se změnilo. Jako by všem byla cizí. Až snově pojatý příběh o síle krátkého okamžiku, mrazení z odcizení a prchavosti postavení v linii života a plynutí času. Příběh přesně na podobné posezení u ohně. 70 %
Amelia Atwaret-Rhodesová: Říše špíny
Parádně zpracovaný psychologický horor z blázince o odhodlanosti, sebedůvěře a dospělácké nedůvěřivosti mládí. Sassy je problémový mladík, který byl uzavřen do speciálního malého psychiatrického ústavu pro problémovou mládež. Má výbušnou povahu, je agresivní, impulsivní a vzpurný. A, hlavně, je přesvědčený o pravdivosti své podstaty, ale nikdo mu nechce uvěřit. 90 %
Joshua Gee: Zpráva o jedné příhodě
Příběh z Ústavu, kam nově nastoupí hlavní hrdinka. Je lehce zmatená, má problémy pochopit manuál, naučit se svou novou práci a plnit denní úkoly. Povaha pacientů je totiž trochu tajemná. Jeden z těch příběhů, do nichž si lze projektovat spoustu vlastních pohnutek a představ. Užší výřez z širšího spektra událostí a fungování okolního světa. Příběh postavený spíše na vykreslování prostředí než ubíhání děje. Žánrově úžeji neukotvený – stejně psychologický thriller jako hloubavé dystopické sci-fi nebo surreálně laděný napínavý horor. 50 %
Robin Wassermanová: Obětní beránek
Příběh hlavní hrdinky, kolem níž se začnou hromadit mrtvoly a ona sama zabije svou kamarádku. Protože jí stíhají jistí „paraziti“, jak jim říká a ona se odmítá stát jejich obětním beránkem. Povídka sice s nevyhnutelným závěrem, ale hezky vedená, dobře propracovaná a obohacená zajímavými detaily. Všechno dohromady vytváří působivý příběh, který zřejmě nezaujme pointou ale tím, co k ní vede a zpracováním. 80 %
T. E. D. Klein: Vymýšlení
Příběh studenta, jehož mladší bratr má podivné představy o stínových lidech, které hrdinu přinutí pátrat po různých pokusech se schizofrenií apod. Těsně nad radarem vnímání hezky plynoucí příběh. 60 %
David Moody: Bábinka Kellyová
Hlavní hrdinka má prostě den blbec. Zkazila zápas, všichni jsou na ní naštvaní, popletla domácí úkol a má jen jeden večer, aby ho celý vypracovala znovu. Poznámky k úkolu ji rozmáčela voda. Autobus nejede a ji ze zápasu čeká dlouhá cesta pěšky, v dešti. Přesto se rozhodne pomoci jedné stařence, ta ji však napadne a chce ji zabít. Jednoduchá a prostá, ale svižná akčnější povídka s koncem, který vás buď pobaví nebo se mu vysmějete. 50 %
Melissa de la Cruzová: Útočištný ostrov
Tady musím říct, že mi fakt nesedí český překlad názvu povídky. Až romanticky laděný příběh o dívce, kterou v noci, v jejím domě, začne navštěvovat chlapec, tvrdící o sobě, že je upír a žádající aby mu dala napít. 40 %
P. D. Caceková: La Fleur de Nuit
Nádherná ukázka klasické americké duchařské historky z konce 18. století. Příběh chlapce, který se cestou domů setká s osobou, o níž zaslechl mrazivý příběh. Bezchybné provedení. 90 %
Isobel Birdová: Navždycky
Hlavní hrdinka je se svou rodinou na dovolené na ostrově a zjistí, že nedaleko přebývá i její oblíbená spisovatelka. Rozhodne se k jejímu domu vydat a zahlédne ji zrovna, když chytá a mučí něco, co hrdinka považuje za ptáky. Pokusí se jí v jejím konání zabránit, přičemž odhalí mimo jiné tajemství autorčiny tvorby, ale i nemilou pravdu. Zpočátku dobře napsaný příběh spadne až do fantasy a až škodolibě vyznívajícího závěru. Lehce infantilní. 40 %
Ellen Schreiberová: Sídlo duchů
Hlavní hrdinka přijede s rodiči na víkend do starého hotelu, v němž prý straší. Ač je jí oznámeno, že jsou v hotelu sami, v noci potká na chodbě mladého chlapce, s nímž zažije neobyčejné dobrodružství. Klasická duchařská povídka stojící na závěrečném zvratu, která je, na můj vkus, zalitá silnou romantickou omáčkou. 60 %
Sarah Hines Stephensová: Oměj vlčí mor
Hlavní hrdinka špatně snáší stavy své sestry, s níž se rozešel její přítel. Snaží se jí zabránit v nejhorším, ji samotnou to však přivede k překvapivému poznání. Zajímavě podaný příběh o přechodu z jednoho životního období do druhého, působivá alegorie dospívání. 70 %
Některé povídky jsou tuctové, neoriginální a předvídatelné, jiné sice nejsou originální, ale s použitými prvky nakládají zajímavě a poutavě. Některé příběhy dokáží zaujmout a překvapit nečekaným zvratem, jiné prostě strhnou stylem. Obecně jde o lehce nadprůměrné příjemné a oddechové čtení.
