Studentská těla
Student Bodies
USA, 1981, 86 minut
Režie: Michael Ritchie, Mickey Rose
Scénář: Mickey Rose
Hrají:
Kristen Riter (Toby)
Matthew Goldsby (Hardy)
Joe Flood (Mr. Dumpkin)
Joe Talarowski (ředitel Peters)
Lamabskou střední školou obchází sípavě dýchající vrah a vraždí nadržené páry. Jedna z méně oblíbených studentek se pokusí vraždám přijít na kloub ale jen na sebe uvrhne podezření, z něhož se nemůže vymanit. Podezřelí jsou všichni, ale kdo přesně a proč zabíjí?
„Studentská těla“ stála u zrodu nejen klasických osmdesátkových a devadesátkových parodií, projevujících se typickými vtípky jako nesmyslná mluva, rozhovory dvou postav, kdy každá hovoří o něčem úplně jiném, dialogy vedoucí do neočekávaných konců, zesměšňování jednotlivých postav i celých sociálních a společenských skupin, ale i pozdějších parodií na horory a slashery. V tomhle ohledu například zesměšňováním vraha (zde sípá jako astmatik a v dlouhých monolozích skuhrá jako stará bába nasraná na celý svět).
Kadence vtipů i jejich kvalita je velmi ucházející. Ty slabší a snad z dnešního hlediska již méně humorné střídají vtípky nesmrtelně zábavné. K těm nejlepším jistě patří výslech podezřelé, bizarní postava (jak charakterově, tak tělesně – v jedné scéně provádí se svým tělem docela šílené kousky) školníka, jako vystřiženého ze 70. let (ostatně, film samotný ještě stíhá zachycovat atmosféru této odcházející dekády) anebo naprosto úžasná scéna v dílně na zarážky na knihy s koňskou hlavou a jejich zapáleným propagátorem. Z něj můžou mít slabší povahy noční můry. Svou troškou do komického díla ostatně přispívá i samotná doba vzniku filmu. Ono spojení nastupujících osmdesátek a odcházejících sedmdesátek se může dnes zdát komické již samo o sobě – chováním, oblečením, účesy apod. Na druhou stranu, máte-li tohle období rádi, bude to další bod k dobru.
Od pozdějších parodií se „Studentská těla“ přeci jen liší, snad i právě díky době vzniku. Jsou stejně trhlé, hloupé, šílené (vrah v zajetí žvýkaček na schodišti), nejsou však tak vulgární. Fekální humor zde nenaleznete.
Negativem je, že i když je velmi, až třeskutě, vtipných scén dost a film je zpočátku střílí jednu za druhou, postupně mu dochází šípy a ve svém závěru trochu vyčpívá. Negativem, ubližujícím filmu může být také absence výraznějších a zapamatovatelných tváří, které by mu poskytly delší životnost. Tento prvek, tak typický právě pro parodie pozdějších 80. a celých 90. let, zde výrazně chybí.
Přesto má jeden ze základních prvků dobrých filmů, které zaujmou a zůstanou v hledáčku. Každý se ve filmu může najít a objevit něco blízkého. Třeba i já. Stejně jako jedna z postav, chodím celý život tajně pod oblečením nahý. Ale nikomu to neříkejte.
