The Reeds
Velká Británie, 2009, 86 minut
Režie: Nick Cave
Scénář: Mark Anthony Galluzzo a Chris Baker
Hrají:
Anna Brewster (Laura)
Geoff Bell (Croker)
Daniel Caltagirone (Joe)
Emma Catherwood (Mel)
A zase jeden pořádný přehmat. Ani čtvrtý After Dark HorrorFest se prostě nevyhnul tomu, že prezentoval filmy, kde o nic moc nejde, jejich nápad je už stokrát sepraný jinými filmy, a nic na tom nezmění ani skutečnost, že se scénář musel inspirovat u „Kukuřičných dětí“. Když jsem nejprve viděl název snímku a nic jsem o něm nevěděl, myslel jsem si, že to bude něco jako „Hamiltonovi“ („The Hamiltons“), a bude to vyprávět osud rodiny Reedových (v angličtině by se to také jmenovalo právě „The Reeds“). Když se řeknou Reedovi, hned se mi vybaví „Fantastická čtyřka“ (komiks, ne filmy, ty zas tak skvělé nejsou), ale od britského filmu „The Reeds“ žádné superhrdiny nečekejme. „The Reeds“ je v tomto případě prostě jenom rákosí.
Jak jsem již zmínil, jedná se o zástupce britského hororu, což poznáme pouze podle toho, jaký mají herci přízvuk. Jinak by se mohl film odehrávat klidně někde v Austrálii, ale docela dobře bych si ho představil na Floridě, kde by se to hemžilo krokodýly, a hned by to mělo jiný náboj. Tady se žádných potvor nedočkáme, i když tam skoro bylo místo alespoň pro pijavice. Budiž, snímek se vydal jinou cestou, cestou rákosím. Mimochodem, krajina je zde skutečně krásná a dalo by se z ní vytěžit hodně, ale to by musel být film úplně jinak zpracovaný.
Setkáváme se se skupinkou mladých lidí, kteří jedou na dovolenou – prázdniny? – do zapadlé části Anglie, kde si chtějí trochu zaskotačit na lodi. Už to vypadá, že jejich cesta bude zmařena hned na začátku, ale nakonec se všechno „v dobré“ obrátí a oni mohou vyrazit. Aby nás tvůrci ohromili, jak to umí s různými filmařskými technikami, chvíli sledujeme scénu okem domácí kamery. Pro dokreslení pohody na lodi možná dobré, ale když to bylo použito jen jednou, vypadá to jako hloupý experiment. Jinak je kamera vcelku obstojná, i když někdy divák ani pořádně neví, na co vlastně kouká. Do jisté míry by to mohlo být i dobře, ale to by se místy nesměla ztrácet logika.
Anebo byla ztráta logiky úmyslná? Proč mají postavy halucinace? Je to dáno tím, že krajina vyzařuje nějakou podivnou energii? Anebo tím, že ten týpek Crocker je vážně pořádný psychouš? Tak ono psycho je celé „The Reeds“, které se nám v závěru mění v bláznivou slátaninu, která se nám tak trochu zacyklila, čímž nám chtěla asi předvést, jak chytří umí Britové být. Jenže tam, kde bylo „zacyklení“ namístě v „Temné věži“, nemusí být namístě i v tomto případě. A podobný konec je pak spíše zklamáním než nějakou velkou onanií nad genialitou scénáristického týmu.
Taková Onibaba byla úchvatná ve chvíli, kdy došlo na záběry rákosu. Tady jen rákos kameře překáží a o nějakém strachu se nedá moc mluvit. A všechno padá ve chvíli, kdy se jeden idiot nabodne na železo, které prorazilo dno lodi. Postavy jsou vrženy do víru událostí, které nemohou nijak ovládat. I když se chtějí tvářit jako hybatelé děje, stejně je tu někdo v pozadí, kdo tahá za nitky. A jestli si myslíte, že se v závěru dovíte, kdo to všechno zpytlíkoval, jste na omylu. Mám pocit, že tenhle film chce vzbudit otázky, ale k čemu to je, když divák ani nemá moc velký zájem znát odpovědi?
Hodnocení: 30%
