Ve špatný čas na špatném místě

80%
České a slovenské povídkové hororové sborníky jsou artikl, který se na prodejním trhu moc neobjeví, a proto jsem prostě musela sáhnout po prvním vydání knihy Ve špatný čas na špatném místě. Autorkou recenze je Terry Blackie.

Ve špatný čas na špatném místě

Vydalo nakladatelství Netopejr, 2017, 270 stran

Obálka knihy

Knihu sestavili Kristina Haidingerová a Honza Vojtíšek. Musel to být těžký úkol – najít autory, vybrat povídky, opravit, sestavit a obzvlášť, když jsou i dvěma z třinácti autorů povídek, které najdete v knize. Dalšími autory jsou: Vladimír Zábrodský, Ivan Kučera, Jiří Šedý, Mark E. Pocha, Dominik Rover Fiala, Petr Boček, Martin Štefko, Diuk, Hanina Veselá, Roman Bílek, Svatopluk Doseděl. Jde tedy o hororovou elitu z Čech a Slovenska.

Na obalu knihy, kde si po shlédnutí fotky dvou – tedy jedné a čtvrt slečen – uvědomíte, jak reálná je věta Ve špatný čas na špatném místě, naleznete odkaz na to, že kniha spadá pod Horrorcon edici. Jde o první knihu (prozatím), která vzešla z akce pro fanoušky hororů v jakékoliv podobě s názvem HorrorCon (pro více informací klikněte na facebookovou stránku Horrorcon).

O tisk se postaralo nakladatelství Netopejr.

Jak už jsem zmínila, kniha obsahuje třináct hororových povídek, ve kterých naleznete černý humor, erotiku, krev, temnotu lidské duše a hlavně smůlu. Jen si přiznejte, kdo z vás se rád ocitne na špatném místě nebo ve špatný čas? A co teprve ve špatný čas i na špatném místě? Každá povídka vás uvede do jiného světa, v němž se hlavní (není pravidlem!) postava dostane do výše zmíněné situace.

Aby kniha dokreslila nepříjemný pocit z nenadálé situace do extrémů, každá povídka je ilustrovaná jiným kreslířem, malířem či umělcem.

 

Povídky:

„Někdy to prostě stačí“ – Vladimír Zábrodský

(Ilustraci si vytvářel autor sám)

Nikdy se nevyplatí škudlit peníze na věcech, které můžou udělat radost – jako třeba na vánočním stromečku.

 

„Služebnice“ – Kristina Haidingerová

(Ilustrace autorka samotná.)

Odtrhnout se z okovů, které nás poutají, je vždy taková slast!

 

„Minerální vody“ – Ivan Kučera

(Ilustrace: Filip Bandurčin)

Sólokapr se může skrývat v čemkoliv! I v takové minerální vodě. Chce to jen být dobrým reportérem.

 

„Doktorovo dilema“ – Jiří Šedý

(Ilustrace: Zdeněk Svoboda)

Láska mezi bratry je někdy to nejsilnější pouto, které nepřetrhne ani Smrt.

 

„Na prahu umírajícího léta“ – Mark E. Pocha

(Ilustrace: Martin Cuco Luciak)

Cyklus teplého léta zakončen pohledem na rodinku, kterou si zamilujete.

 

„Krátká polemika o poslání hudby“ – Dominik Rover Fiala

(Ilustrace: Sandro Dragoj)

Pozoruhodný vztah sester - dvojčat, která jsou posedlá hudbou. Každá svým vlastním způsobem.

 

„Páta oběť“ – Petr Boček

(Ilustrace: Denisa a Daniela Ponomarevovy)

Máme rádi pomstu, kterou za nás provede někdo jiný.

 

„Stačí jeden“ – Martin Štefko

(Ilustrace: Adam Kubík)

Občas se vyplatí zahodit za hlavu přesčasy.

 

„Cizí ve své kůži“ – Honza Vojtíšek

(Ilustrace: Helena Štěpánová)

Cestování do jiných zemí nám otevře nové náruče nebo kůže.

 

„Deník zombíka: Evžen a zkázonosný knedlík“ – Diuk

(Ilustrace: Monika F Gerbera)

Není deník jako deník.

 

„Oběšencův vršek“ – Hanina Veselá

(Ilustrace: Štěpánka Pavlíková)

Některé naše sexuální partnery bychom měli lépe poznat, než se s nimi vrhneme do postele.

 

„Záškuby všedního dne“ – Roman Bílek

(Ilustrace: Lukáš Divácký)

I řidiči autobusů mají své dny.

 

„Žena s pastelkami“ – Svatopluk Doseděl

(Ilustrace: Petra Kulagová)

Domácí násilí se dá vyřešit i jinak než policií.

 

Knihu jsem přečetla rychleji, než jsem předpokládala. Prostředí povídek jsou různorodá – jako lesní cesta; přítomnosti pokoje, ve kterém sedíte se svým počítačem; pitevní sál; procházka po japonských lesích až po rozpadající se dům. Stejně je to s ději. Každá povídka vás něčím překvapí (nebo jste zkušení hororoví blázni a už budete vědět, jak to s postavou dopadne), zhnusí, anebo potěší. Některé jsou delší, které ocení čtenáři s oblibou v popisování prostředí, pocitů a děje a jiné zase kratší, ty ocení čtenáři, preferující údernost a nemají rádi čekání (někdy) nekonečného děje.

Určitě se ale shodneme na tom, že nikdo z nás by nechtěl být postavami z příběhů, kterými jsme prošli. Nevyplatí se být ve špatný čas na špatném místě – nebo ano?

Autorkou recenze je Terry Blackie.

Hororové knihy


Přidat komentář