Vědro krve
A Bucket of Blood
USA, 1959, 66 minut
Režie: Roger Corman
Scénář: Charles B. Griffith
Hrají:
Dick Miller (Walter Paisley)
Barboura Morris (Carla)
Antony Carbone (Leonard de Santis)
Julian Burton (Maxwell H. Brock)
Roger Corman je muž, který pro americký horor udělal skutečně hodně. Kromě toho, že natočil snímky, jež nebudou zapomenuty (série adaptací díla Edgara Allana Poa s Vincentem Pricem), postaral se o to, aby se horor dál rozvíjel, když na něj přispíval svými finančními prostředky. Do současné doby se stal producentem více jak pěti set filmových a televizních děl a jeho společnost New Horizons Pictures produkuje další, i když je Roger Corman již ve věku, kdyby si zasloužil odpočinek. Ten mu jistě bude dopřán a jeho společnost asi jen těžko zanikne, protože jeho dcera se dál snaží rozvíjet jeho dílo.
„Vědro krve“ je snímkem, který Roger Corman ještě sám natáčel, bylo to v době, kdy se na režisérskou stoličku stavěl velmi často. Poslední film natočil v roce 1990, od té doby už jen produkuje. Vzhledem k tomu, že se narodil v roce 1926 a produkce mu vydělává dostatek prostředků, není se ani čemu divit. Ale pojďme se podrobněji zabývat „Vědrem krve“. Snímek je na první pohled něčím ne tak neobvyklým. Při jeho zhlédnutí jsem měl pocit, že by se klidně mohlo jednat o jednu epizodu ze seriálu, jako byly Tales from the Crypt nebo „The Twilight Zone“. Tomu napovídá i délka, která je jen něco málo přes hodinu. Ale ani sám příběh není příliš komplikovaný a je jako dělaný pro televizní seriál.
Walter Paisley je poměrně jednoduchým mužem, který pracuje jako poskok v podniku, kde se schází umělecky založené osazenstvo a pronáší zde své inteligentní proslovy o umění, životě, atp. Walter chce být umělcem jako oni, chce jimi být obdivovaný, a tak si objedná hlínu, aby se mohl stát sochařem. Ale zjistí, že nemá talent. Nedokáže z hlíny vytvořit nic pořádného, dokud omylem nezabije kočku. A tak do hlíny vloží její tělo. Reálná podoba kočky, která je propíchnutá nožem, publikum uchvátí a z Waltera se stane umělec. Ale aby neupadl v zapomnění, musí tvořit další a další sochy. Kočka je málo, pod ruku se mu dostane člověk. Sochy jsou oblíbené pro svou realističnost, Walterova hvězda roste. A soch přibývá.
Nápad je poměrně zajímavý, ne že ne, ale koncepce filmu je velmi jednoduchá a již od začátku je jasné, jak to všechno skončí. Na žádné překvapení se zde nehraje, prostě příběh spěje ke svému konci, kdy umělec musí být odhalen a děsivá podstata jeho díla objevena. Z génia se stává vrah a kriminálník, jehož život je zakončen sebevraždou, kdy on sám se stává svým největším dílem, což je i jednou z postav briskně okomentováno. „Vědro krve“ prostě neurazí. Černobílá mu velmi sluší a člověk se rád ponoří do minulosti s něčím, co jako kdyby znal již z dřívějška. Možná z „Věřte nevěřte“ nebo nějakého podobného seriálu, co běželo i u nás.
Roger Corman má rozhodně lepší filmy, ale krása „Vědra krve“ je v jeho jednoduchosti a místy až naivitě. Walter Paisley nechtěl nic jiného než uznání. Chtěl se stát něčím víc než jen obyčejným poskokem. A to se mu nakonec povedlo. Zajistil si svých patnáct minut slávy. Jenže za jakou cenu? Ale není to vlastně alegorie na umělce? A nejen na ně. Obecně na lidi, kteří udělají cokoli, aby se stali slavnými, aby se o nich vědělo, aby se o ně svět zajímal.
Hodnocení: 55%
