Vlak do pekel
Train
USA, 2008, 94 minut
Režie: Gideon Raff
Scénář: Gideon Raff
Hrají:
Thora Birch (Alex)
Gideon Emery (Willy)
Kavan Reece (Sheldon)
Derek Magyar (Todd)
Východní Evropa anebo rovnou Rusko, to jsou země, kde na Američany nečeká nic pěkného. Několik zástupců údajně nejsilnější země světa se o tom už přesvědčilo ve dvou „Hostelech“, které jsou mnohými diváky hodně oceňovány. Já k tomu mnoho důvodů nemám, ale když jsem se tak díval na „Vlak do pekel“, uvědomil jsem si, že Roth sice natočil blábol, který byl dělaný jen na efekt, ale, co se povedlo Raffovi, to je skutečně pitomost, až to pěkné není.
Skupina amerických džudistů – anebo prostě zápasníků, kdybych se náhodou spletl – bojuje v Rusku, kde se jim moc nezadařilo, a po zápasech se potřebuje dostat do Oděsy, ale vzhledem k tomu, že si mladí sportovci šli v noci zapařit, tak by stihli i vlak, který by je bez problémů do cíle dovezl, ale protože je mládí nezodpovědné a stáří musí řešit vzniklé problémy, došlo k tomu, že sice nastoupili na vlak, ale ten rozhodně nepatří k pravidelným linkám, které by jezdily mezi městy. Když už nic horšího, můžete v něm být svědky hromadného znásilnění, pobíhání naháčů, apod. Jenže vlak skrývá i další tajemství.
Již úvod filmu je krvavý a hnusný, a stejně takový se snaží být i zbytek filmu. „Hostel“ v tomto směru jednoznačně vyhrává, neboť je hnusnější a gore je dokonalejší, navíc námět je depresivnější. Na druhou stranu ale „Vlak do pekel“ ukazuje realitu, která by až tak nemusela být vzdálená od skutečnosti. Je to dost drsné, ale člověk si dovede představit, že východní Evropa skutečně nebude místem, kde potkáme dědečka Hříbečka, který nám splní naše přání. Civilizace je tu přece jen pouze v centrech, zbytek zemí je širý, nekontrolovaný, divoký.
„Realističnost“ je snad jediný aspekt, který může být k filmu připsán k dobru, ale jinak tu toho moc není. Herecké výkony jsou hodně slabé, a mě ani jeden z herců na chvilku nepřesvědčil, že se ocitl v pořádném průseru, z kterého nemůže ven. Gore je sice umně doplňováno zvukovými efekty, ale velmi často jsou to právě zvuky, které vytváří efekt odpornosti, hnusu a bizarnosti. Jak jsem již řekl, „Hostel“ je na tom s gore mnohem lépe, „Vlak do pekel“ – mimochodem další zbytečně „zajímavý“ český název – je jen odvarem, který se místy snaží dohnat svého kolegu. Snaží se nám ukázat, že takový vlak má své opodstatnění a že je to docela dobrý byznys, na kterém se dá skvěle vydělat. Co na tom, že umře pár amerických cápků? Těch je za Atlantikem stejně dost.
Filmy jako „Vlak do pekel“ se snaží Američanům ukázat, jaké maso to v Evropě může být. Jeden by si skoro myslel, že je to promyšlený tah orgánů cestovního ruchu, které se snaží podpořit turismus ve Státech. Ale je pravda, že jsou zde desítky filmů, které ukazují, že ani za velkou louží to není žádná sranda. „Vlak do pekel“ si ode mě může vykoledovat jen 25% a více ne. Příběh nestojí za nic. Už jen proto, že tu máme skupinu zápasníků, kteří nejsou schopni bojovat o holý život, když na to přijde. Finále ve stylu „z Popelky se stane skvělá zápasnice“ je už jen nudnou třešinkou na zpraseném dortu.
Hodnocení: 25%
