Vlak do Pusanu (2016)

90%
Kromě "Stanice Soul" natočil Sang-ho Yeon v roce 2016 ještě skvělý "Vlak do Pusanu".

Vlak do Pusanu

Busanhaeng

Jižní Korea, 2016, 118 minut

 

Režie: Sang-ho Yeon

Scénář: Sang-ho Yeon

Hrají:

Yoo Gong (Seok Woo)

Soo-an Kim (Soo-an)

Yu-mi Jung (Sung Gyeong)

Dong-seok Ma (Sang Hwa)

 

Dá se v zombie hororu vymyslet ještě něco nového? Tohle je otázka, kterou si celkem často pokládám, protože osobně si myslím, že vždy je možné přijít s něčím novým, alespoň s novým přístupem. A pokud ne přímo naprosto originálním, tak s něčím, co je pojato natolik dobře, že to diváka/čtenáře zaujme, strhne, nenechá ho vydechnout. Přesně takový je dvouhodinový snímek „Vlak do Pusanu“.

 Z ubožáka hrdina?

Základní děj je jednoduchý a nijak se neliší od toho, co od zombie žánru očekáváte. Z nějakého důvodu propukne zombie epidemie. Zde mimochodem naprosto skvěle započatá smrtí jedné srnky na silnic. To, co srnka pak předvede, je velmi mrazivé, zároveň parádní ukázka korejských trikových schopností, které se prolínají celým filmem tak, že vlastně ani nevíte, že tam nějaké digitální triky jsou.

 Hlavně rychle utíkat.

Epidemie propukne a v jejím centru jsou cestující jednoho vlaku. Epidemie zuří i jinde, ale my se soustředíme právě na ten vlak, čímž se dostáváme do dynamického prostředí, které je spojeno i s tím, že tentokrát zde nejsou zombie pomalé, ale jsou zde rychlíci. Díky tomu vlaku to funguje, protože jak je vlak rychlý, tak nějak očekáváte, že i zombie budou rychlé. V tomhle případě to vůbec nevadí.

 Vlak se stane nebezpečným prostředím.

Není ale důležitý samotný příběh, tam jde o přežití, ale jsou důležité postav, které se zde objevují. A na těch si dali tvůrci záležet. Tohle je emočně silné jako „Živí mrtví“, ale přitom je to kondenzováno jen do dvou hodin. A ty emoce zde jsou už od začátku. Když hlavní – malá – hrdinka rozbaluje svůj dárek, jsou následky pocitově nesmírně silné, a to vlastně ještě o nic nejde. Ale základní postavy jsou definovány a s vámi pak může finále pěkně zamávat.

 Podobných záběrů je ve filmu hodně.

„Vlak do Pusanu“ je pro mě neskutečné překvapení a ukázka toho, že nad zombie žánrem se prostě nesmí lámat hůl, protože vždy mohou přijít autoři, kteří jsou schopní pojmout látku tak, aby vás to bavilo. Sang-ho Yeon to dokázal a spolu s filmem Stanice Soul ukázal, že zde možnosti pro zombie žánr pořád jsou. Navíc si dovolil i nějaká ta pomrknutí na klasiku, jako třeba v závěru, kdy voják míří na poslední přeživší.

 

Hodnocení: 90 %

Hororové filmy (zombie, survival)


Přidat komentář