Zajímavé. Skoro bych řekla až úchvatně poetické dílko... kdyby si dal autor trochu více práce s tím náhodným rýmováním, které tomu textu tak moc sluší. Edgar Allan je tam hodně znát... zejména ve skvělé práci s částečným refrénem. Ale cítím i Erbenovu Svatební košili. Musím přiznat, že jsem byla ze začátku otrávena způsobem, jakým autor užívá archaických tvarů v podivných kombinacích. Zdály se topornými, občas mi připadalo, že těžce překombinoval a nakonec sám neví, co tam vlastně vyžbleptnul. Pak jsem se ale chytila do spárů Havrana a pochopila. 88%
